Moravsko-panonská diecéze
| Arcidiecéze moravsko-panonská | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Sídlo | Olomouc, Veligrad |
| Zřízena | 863 |
| Církev sui iuris | Římskokatolická církev |
| Statistické údaje | |
| Počet obyvatel | asi 350 000 [1] (rok 900) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Moravsko-panonská diecéze byla správní jednotkou křesťanské církve v rámci Velkomoravské říše, založenou v roce 863. Zahrnovala území Velkomoravské říše a Panonie. Její existence je připomínána i po celou dobu temného století.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Zřízení Moravsko-panonské diecéze bylo součástí misie svatých bratří Cyrila a Metoděje. Roku 869 byla papežskou bulou Gloria in excelsis Deo schválena slovanská liturgie a téhož roku byl svatý Metoděj vysvěcen na biskupa pro Moravsko-panonskou diecézi. Před tím byla Velkomoravská říše církevně spravována dvěma archipresbyterstvími (Morava a Nitransko).[3] V diecézi vedle sebe existovala latinská a slovanská liturgická tradice, což bylo zdrojem řady problémů. Velkou roli zde sehrál Metodějův sufragán, nitranský biskup Wiching, který proti Metodějovi systematicky intrikoval. V roce 885 Metoděj zemřel a jeho nástupcem se stal jeho spolupracovník a žák Gorazd.
Arcibiskup Gorazd byl však záhy nucen se svými spolupracovníky odejít do exilu, kde kolem roku 900 zemřel. V roce 900 je zmiňován moravský biskup Jan. Po zániku Velké Moravy se pravděpodobně uchovala na samotné Moravě státní organizace a diecéze fungovala dále. V roce 28. dubna 976 je zmiňován moravský biskup jako účastník sněmu v Mohuči.[2] Po roce 1030 je moravská diecéze spravována Šebířem, biskupem pražským a moravským. Její postavení se více upevnilo až v roce 1063, kdy se k moci dostali místní biskupové.
Seznam moravsko-panonských biskupů[editovat | editovat zdroj]
| Pořadí | Jméno | Doba vlády | Poznámky |
|---|---|---|---|
| 1. | Sv. Cyril | 864 – 869 | |
| 2. | Sv. Metoděj | 869/880 – 885 | |
| 3. | Sv. Gorazd | 885 – 890 | |
| 4. | Jan | 900 – 924/925 | |
| 5. | Silvestr | 924/925 – 945 | |
| 6. | Prohorius | 946/953 – 962/969 | |
| 7. | Proculfus | 970 – 976 | |
| 8. | ??? | 976 – ??? | |
| 9. | Vracen? | ??? – 1030? | |
| 10. | Šebíř | 1030 – 1063 | biskup pražský a moravský |
| 11. | Jan | 1063 – 1085 | dále viz Olomoučtí biskupové |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zdraví a tělesné neduhy obyvatel Velké Moravy
- ↑ a b c Prameny k dějinám Velké Moravy. Brno: KLP Praha, 2019. ISBN 978-80-87773-36-9.
- ↑ HAVLÍK, LUBOMÍR EMIL, 1925-2000. Kronika o Velké Moravě. Dotisk 2., dopl. a upraveného vyd. vyd. Brno: Jota 339 s. Dostupné online. ISBN 80-85617-06-4, ISBN 978-80-85617-06-1. OCLC 39586115
- ↑ MM - tabulky - 17. Moravští arcibiskupové a biskupové. www.moraviamagna.cz [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online.