Artušův dvůr v Toruni
| Artušův dvůr v Toruni | |
|---|---|
 Artusův Dvůr | |
| Základní informace | |
| Architekt | Rudolph Schmidt |
| Výstavba | 1891 |
| Poloha | |
| Adresa | Rynek Staromiejski 6, Toruň,  Polsko |
| Souřadnice | 53°0′35,8″ s. š., 18°36′16,1″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | A/211 |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Artusův Dvůr v Toruni je kulturní instituce místní správy, založená v Toruni v roce 1995.
Umístění[editovat | editovat zdroj]
Artusův Dvůr se nachází v Staroměstském komplexu, na Staroměstském náměstí 6.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Budova je postavená na třech středověkých pozemcích. První Artusův dvůr, řádně nazývaný „sociální dům“ nebo „klubový dům“ (název Artusův dvůr se objevil až na začátku 17. století),[1] byl postaven v letech 1385–1386. V roce 1466 byl zde podepsán 2. toruňský mír. Budova byla později přestavěna a zrekonstruována, zejména v 17. století, kdy byla provedena bohatá malířská výzdoba fasády, na níž byly umístěny vlysy s obrazy králů z Vladislav II Jagiello do Zikmund III Vasa, známé z řady kreseb vytvořených v letech 1738–1745, které zobrazovaly pohledy na Toruń a okolí připravené Steinerem. Budova byla později párkrát přestavěna a zrekonstruována, hlavně v 17. století, kdy byla provedena bohatá malířská výzdoba fasády, na níž byly umístěny vlysy s obrazy králů zod Vadislava II. Jagello do Zikmunt III Vasa,[2] známé z řady kreseb vytvořených Steinerem v letech 1738–1745, které zobrazovaly pohledy na Toruň a okolí. Přízemí bylo také přestavěno: podlaha byla pokryta bílými a červenými mramorovými deskam.i[3] Klenbu zakrýval interiér v přízemí rozdělený dvěma sloupy.
14. června 1802, pruské úřady začaly likvidovat středověkou budovu.[3] Podruhé byl Artusův Dvůr postaven v květnu 1826 podle návrhu městského stavitele Heckerta. Měl skromnou klasicistní vícepodlažní pětiosou fasádu zdobenou pilastry ve velkém pořádku. V důsledku likvidace bratrství svatého Jiřího v 1842, dvůr se stal městským divadlem s publikem 500 míst. Druhý Artusův dvůr a sousední západní činžovní dům byly zbořeny v roce 1889, a na jejich místě byla postavena současná budova podle návrhu radního Rudolfa Schmidta. V přízemí „třetího uměleckého soudu“ byla restaurace a obchody, v prvním patře byly sály: Velká, Bílá, Malá a Červená a v podkrovních pokoje pro hosty[4].
Potom co Polsko získalo nezávislost, v roce 1920 reprezentativní prostory dvoru přijimaly mimo jiné Generále Józefa Hallere, prezidenti druhé polské republiky: Stanislaw Wojciechowského, Ignace Moścického a Jozefa Piłsudského. Vracely se tradiční státní obřady, společenská setkání, cechová setkání a reprezentační plesy.
Po druhé světové válce, v roce 1949, byla budova předána vznikající Univerzitě Mikuláše Koperníka, a byla zde ubytováno Collegium Maximum a studentský klub „Od Nowa”. Sídlem Kulturního centra budova je od roku 1993.[5]
V letech 1994–2015 byl Artusův Dvůr sídlem toruňského symfonického orchestru.[6]
V listopadu 2018 bylo středisko obohaceno o nový vzdělávací prostor – Kulturní sklípek, ve kterém budou pedagogové pořádat cyklické hudební, umělecké a filmové workshopy pro děti, mládež, dospělé a seniory.[7]
01.01.2020 byl do centra připojeny Dům Múz s pobočkami.[8]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Styl budovy se označuje jako nizozemsko-novorenesanční, fasáda je třípodlažní, obložená cihlou s výrazným využitím červeného pískovce (přízemí, ozdobné detaily), výrazně upravená ve vztahu k sousedním budovám na náměstí. Kromě novorenesančních motivů existují i odkazy na původní goticko-renesanční budovu Artusova dvoru – mírně špičatá okna a bosáž v přízemí, zavěšené věže lemující fasádu, cimbuří korunující budovu. Celek je pokryt kyčelní střechou, jejíž silueta je jasně vidět v panoramě Toruně.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Architektonický detail -
Věžička s datem uvedení budovy do provozu -
Erb Toruně na stavbě -
Polychromie na trezoru vestibulu -
Velký sál -
Kavárna
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dwór Artusa w Toruniu na polské Wikipedii.
- ↑ Magdański Marian, Dwór Artusa w Toruniu [v:] Tęcza: ilustrowane pismo miesięczne, č 8, str. 39, 1938.
- ↑ Mansfeld Bogusław, Zespół Zabytkowy Torunia, str. 23, Varšava 1983
- ↑ a b Magdański Marian, Dwór Artusa w Toruniu, [v:] Tęcza: ilustrowane pismo miesięczne, č. 8, str. 41, 1938.
- ↑ Archivovaná kopie. www.artus.torun.pl [online]. [cit. 2020-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30.
- ↑ Artusův Dvůr dnes - Artusův Dvůr Toruň, [přístup 2017-09-27] (polština).
- ↑ Na początek zagrają ostatnią symfonię Beethovena - Nowości - Dziennik Toruński, Toruń, Kujawy i Pomorze - aktualności, informacje, artykuły, wydarzenia., nowosci.com.pl [přístup 2015-12-13].
- ↑ Nový vzdělávací prostor u Artusoví dvoru | www.torun.pl, www.torun.pl [přístup 2018-11-08] (polsky).
- ↑ https://artus.torun.pl/polaczenie-dworu-artusa-i-domu-muz/
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Artušův dvůr v Toruni na Wikimedia Commons - Oficiální stránka (polsky)
- Historie a tradice Artusová Dvoru v Toruni (polsky)
