Nachičevanská autonomní republika
| Naxçıvan Muxtar Respublikası | |
|---|---|
| geografie | |
|
|
|
| Hlavní město: | Nachičevan |
| Rozloha: | 5500 km² |
| Časové pásmo: | +4 (v létě +5) |
| obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel: | 382 000 |
| Hustota zalidnění: | 68 ob./km² |
| Jazyk: | ázerbájdžánština |
| Národnostní složení: | Ázerbájdžánci 98% |
| správa regionu | |
| Nadřazený celek: |  Ázerbájdžán |
| Druh celku: | republika |
| Podřízené celky: | 7 rajónů a hlavní město |
| Prezident | Vasif Talibov |
| mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2: | AZ-NX |
Nachičevanská autonomní republika známá jako Nachičevan (ázerbájdžánsky Naxçıvan Muxtar Respublikası) je vnitrozemská exkláva Ázerbájdžánu. Má rozlohu 5 500 km² a hraničí na severu s Arménií (221 km), na západě s Tureckem (9 km) a na jihu s Íránem (179 km). Hlavním městem je Nachičevan, kde se také nachází Nachičevanská státní univerzita.
Obsah |
Přírodní podmínky [editovat]
Poloha [editovat]
Nachičevan se rozkládá v jihovýchodní části Zakavkazské planiny. Téměř 75 % území leží v nadmořské výšce nad 1 000 m. Na severu se nachází Daralagezský hřbet a na východě Zangezurský hřbet s nejvyšším vrcholem Kapydžikem (3 904 m). Jižní a jihozápadní část zaujímá rovina podél Araksu o nadmořské výšce 600 až 1 000 m.
Nerosty [editovat]
Z nerostných surovin se zde nachází molybdenové a polymetalické rudy, kamenná sůl, obkladový kámen, stavební hmoty.
Klima [editovat]
Podnebí je silně kontinentální a suché. Na rovině je v lednu průměrná teplota -3 až -6 °C a v červenci 28 °C. V horách je to v lednu -10 až -14 °C a v červenci 25 až 5 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí na rovině a v podhůří 190 až 300 mm a v horách 300 až 600 mm.
Vodní zdroje [editovat]
Největší řeka Araks a její přítoky (Arpačaj, Nachičevančaj) mají velký význam pro zavlažování. Byla vybudována hydrotechnická zařízení na Araksu. Jsou to hydrouzel Arake a přehrady Batabatgjol, Uzunobinská a Arpačajská. Jsou zde mnohé minerální prameny.
Půdy [editovat]
Na rovině převládají šedozemě a luční šedozemě místy zasolené, výše pak šedohnědé zasolené, horské kaštanové a horské lesní hnědé a v nejvyšších polohách horské luční drnové půdy.
Flóra [editovat]
Díky suchu převládají xerofilní typy rostlin. Rovina je vyplněna převážně pelyňkovou a pelyňkovo-slaniskovou polopouští. V podhůří se nacházejí porosty horského xerofitního rostlinstva (mateřídouška obecná) a ve step přecházející odlesněné horské louky. Ve vyšších horách se nacházejí subalpské, alpské louky a luční stepi. Lesů zde moc nenajdeme, celkem jejich plocha nepřevyšuje 3 000 ha.
Fauna [editovat]
Žijí zde koza bezoárová, ovce kruhorohá, pardáli, medvěd hnědý, prase divoké, liška obecná, zajíc polní, kuna skalní. Z ptáků jsou nejcharakterističtější velekur kaspický, pěvuška alpská, vlaštovka pohorská, orebice keklik, stepokur písečný a z plazů zmije arménská a agamka písečná.
Literatura [editovat]
- (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Нахичеванская Автономная Советская Социалистическая Республика“.
Odkazy [editovat]
