Nachičevanská autonomní republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Naxçıvan Muxtar Respublikası
geografie

Azerbaijan-Nakhichevan.png

Hlavní město: Nachičevan
Rozloha: 5500 km²
Časové pásmo: +4 (v létě +5)
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 382 000
Hustota zalidnění: 68 ob./km²
Jazyk: ázerbájdžánština
Národnostní složení: Ázerbájdžánci 98%
správa regionu
Nadřazený celek: ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán
Druh celku: republika
Podřízené celky: 7 rajónů a hlavní město
Prezident Vasif Talibov
mezinárodní identifikace
ISO 3166-2: AZ-NX

Nachičevanská autonomní republika známá jako Nachičevan (ázerbájdžánsky Naxçıvan Muxtar Respublikası) je vnitrozemská exkláva Ázerbájdžánu. Má rozlohu 5 500 km² a hraničí na severu s Arménií (221 km), na západě s Tureckem (9 km) a na jihu s Íránem (179 km). Hlavním městem je Nachičevan, kde se také nachází Nachičevanská státní univerzita.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Nachičevan se rozkládá v jihovýchodní části Zakavkazské planiny. Téměř 75 % území leží v nadmořské výšce nad 1 000 m. Na severu se nachází Daralagezský hřbet a na východě Zangezurský hřbet s nejvyšším vrcholem Kapydžikem (3 904 m). Jižní a jihozápadní část zaujímá rovina podél Araksu o nadmořské výšce 600 až 1 000 m.

Nerosty[editovat | editovat zdroj]

Z nerostných surovin se zde nachází molybdenové a polymetalické rudy, kamenná sůl, obkladový kámen, stavební hmoty.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Podnebí je silně kontinentální a suché. Na rovině je v lednu průměrná teplota -3 až -6 °C a v červenci 28 °C. V horách je to v lednu -10 až -14 °C a v červenci 25 až 5 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí na rovině a v podhůří 190 až 300 mm a v horách 300 až 600 mm.

Vodní zdroje[editovat | editovat zdroj]

Největší řeka Araks a její přítoky (Arpačaj, Nachičevančaj) mají velký význam pro zavlažování. Byla vybudována hydrotechnická zařízení na Araksu. Jsou to hydrouzel Arake a přehrady Batabatgjol, Uzunobinská a Arpačajská. Jsou zde mnohé minerální prameny.

Půdy[editovat | editovat zdroj]

Nakhichevan03.png
Typická krajina Nachičevanu

Na rovině převládají šedozemě a luční šedozemě místy zasolené, výše pak šedohnědé zasolené, horské kaštanové a horské lesní hnědé a v nejvyšších polohách horské luční drnové půdy.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Díky suchu převládají xerofilní typy rostlin. Rovina je vyplněna převážně pelyňkovou a pelyňkovo-slaniskovou polopouští. V podhůří se nacházejí porosty horského xerofitního rostlinstva (mateřídouška obecná) a ve step přecházející odlesněné horské louky. Ve vyšších horách se nacházejí subalpské, alpské louky a luční stepi. Lesů zde moc nenajdeme, celkem jejich plocha nepřevyšuje 3 000 ha.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Žijí zde koza bezoárová, ovce kruhorohá, pardáli, medvěd hnědý, prase divoké, liška obecná, zajíc polní, kuna skalní. Z ptáků jsou nejcharakterističtější velekur kaspický, pěvuška alpská, vlaštovka pohorská, orebice keklik, stepokur písečný a z plazů zmije arménská a agamka písečná.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Нахичеванская Автономная Советская Социалистическая Республика“.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Nakhichevan ve Wikimedia Commons