Jojo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o hračce. O americké zpěvačce pojednává článek JoJo.
Reklamní jojo z 60. let 20. století.
Mladík s jojem na antické keramice, cca 440 př.n.l

Jojo (též jo jo, jo-jo, yoyo či yo-yo) je hračka tvořená dvěma stejně velkými a stejně těžkými disky vyrobenými ze dřeva, plastu nebo kovu a spojenými osou, okolo níž je omotán provázek. Na volném konci provázku je smyčka, jež se obvykle navléká na prostředníček.

Obsah

[editovat] Princip

Hráč pustí jojo, přivázané k prostředníku, volně z ruky. Provázek se začne odvíjet a jojo při pádu začíná rychle rotovat kolem své osy. Gyroskopický efekt jojo stabilizuje a jakmile se provázek celý odvine, začne se setrvačností ihned navíjet zpět. Pokud hráč v pravou chvíli jemně pohne rukou nahoru a dolů, pohyb hračky se neustále opakuje. Rychlost odvíjení a navíjení lze regulovat. Hračku lze pak vypouštět i jiným směrem, např. vodorovně přímo před sebe.

[editovat] Historie

Dáma s jojem z francouzského módního žurnálu z roku 1791

Nejstarší doložitelné zmínky pochází z Řecka - na kresbě na nádobě z období kolem roku 500 př. n. l. je zobrazen mladík hrající si s jojem. Archeologicky jsou doložené samotné disky. Kresby z té doby lze údajně nalézt i v Egyptě. Další zmínka je až z 16. století - domorodci na Filipínách prý zabíjeli z korun stromů kořist na zemi spouštěním kamenů na laně a pokud se netrefili, kámen se jim vrátil zpátky. Tento popis sice jojo připomíná, nicméně není doložené, že šlo skutečně o tento princip. Prokazatelné zobrazení joja je na krabičcce z Indie z roku 1765, pak se velmi rychle dostalo do Evropy mezi aristokracii, jak dokazují obrazy z roku 1780. Na předrevolučním obraze z roku 1789 je s jojem v ruce zobrazen čtyřletý Ludvík XVII., a před bitvou u Waterloo si hraním s jojem krátili čas už i obyčejní francoužští vojáci. Další vlna zájmu o tuto hračku přišla ve 20. století z USA, kde dostalo název yo-yo (což má filipínsky znamenat „pojď-pojď“).

[editovat] Yoyo - moderní varianta joja

Tvar „butterfly“ - profil obou disků joja se zmenšuje směrem k jeho středu. Vhodné pro stringové, nevhodné pro loopovací triky

Zřejmě českou specialitou je používání pojmů jojo i yoyo. Jojo a jeho princip je popsaný výše, yoyo pak označuje zdánlivě stejnou hračku - provázek (tzv. string) však není napevno připevněn k ose spojující disky, takže po vypuštění z ruky zůstane yoyo rotovat na konci stringu (tzv. trik sleeper). S tímto vylepšením přišel v roce 1928 američan filipínského původu Pedro Flores - jeho yoya byla dřevěná, string byl z hedvábí a po ose klouzal. Později byla patentována různá vylepšení - ložiska pro prodloužení doby rotace (světový rekord je 16 minut, 17,18 s - Timothy Redmond, USA - 28. 5. 2005), brzdný systém pro umožnění návratu yoya do ruky, různé tvary yoya (imperial, modified, pagoda a asi nejrozšířenější butterfly). Toto vše umožnilo provádět s yoyem dříve netušené, tzv. stringové, triky. Původní jojování, kdy se jojo po odmotání na konec stringu začalo ihned vracet, připomíná v moderní době tzv. loopování - yoyo nezískává rotační energii pomocí gravitace, ale švihem prstu - pohybuje se pak po zdánlivě přímé dráze od ruky a zpět, není však při návratu do ruky chyceno ale pohybem prstu je opět vysláno původním směrem, pro efekt je takto například možné si při yoyování lehnout a plynule pokračovat směrem vzhůru. Stringové triky využívají toho, že se yoyo samo nevrací (nejjednodušší a základní trik je výše zmíněný sleeper - ale pro nováčka může být i u tohoto triku problém jej zakončit, musí se naučit používat brzdný systém), pak je možné pracovat i se stringem - uchopit jej do druhé ruky, zaháknout za libovolný prst či prsty, obmotat kolem samotného yoya nebo toto vše kombinovat. Triků je nepřeberné množství, při soutěžním předvádění předepsaných triků začíná trik vyhozením yoya z ruky a končí návratem do téže ruky, jinak yoyer triky různě kombinuje a navazuje, popřípadě vymýšlí vlastní.

[editovat] Soutěže

Kategorii 3A - dvě rotující yoya - předvádí O. „Sheda“ Šedivý

Dokud nebylo vynalezeno yoyo, spočívaly soutěže převážně ve vytrvalostním „jojování“. S příchodem yoya se začala hodnotit šikovnost soupeřů, tedy jak složité triky jsou schopní bezchybně předvést. Hodnotí se provedení předepsaných triků a/nebo tzv. freestyle - volná sestava, kdy soutěžící předvádí ve stanoveném čase sestavy triků, rozhodčí pak hodnotí podobně jako ve sportovní gymnastice. Soutěže jsou, jako ve většině sportovních odvětví, pořádány na národní i nadnárodní úrovni - mistrovství světa bývá v USA.

Základní soutěžní kategorie:

1A: soutěžící používá yoyo k předvádění stringových triků

2A: soutěžící používá dvě yoya najednou k loopovacím trikům

3A: dvě yoya ke stringovým trikům

4A: yoyo není připevněno ke stringu (tzv. off-string, připomíná diabolo)

5A: na druhém konci stringu je závaží, tzn. string není připevněn k prstu (tzv. freehand)

Kategorie mohou být na soutežích různě slučovány, přidána kategorie 9A (4A + 5A = 9A), standardní doba (3 minuty) může být zkrácena atp. Nepravidelně bývá zařazována i káča (top). Na setkáních i při soutěžích zpravidla vznikají i klání spontánně (například kdo nejrychleji předvede předepsanou sérii triků, komu se nejrychleji dokutálí yoyo k obrubníku, komu vydrží yoyo nejdéle sleepovat...).

[editovat] Yoyo mistrovství ČR

Probíhají od roku 2004 každoročně v Praze na podzim. V roce 2005 přibyla k základní kategorii (1A rozdělěná na začátečníky, středně pokročilé a pokročilé) kategorie x-division (tj. kategorie 2A - 5A).

Mistři ČR v kategorii pokročílí:

2004 - Lukáš Zimovčák (Praha), kompletní výsledková listina

2005 - Pavel Krejčí (Plzeň), kompletní výsledková listina

2006 - Václav Kroutil (Praha), kompletní výsledková listina

2007 - Václav Kroutil (Praha), kompletní výsledková listina

2008 - Václav Kroutil (Praha), kompletní výsledková listina

[editovat] Yoyo mistrovství světa

Novodobé mistrovství světa - World Yoyo Contest - se koná každoročně začátkem srpna v Orlandu na Floridě. Soutěží se v sedmi kategoriích: 1A - 5A, AP (Artistic performance) a CD (kombinovaná divize). Finálového turnaje v nejprestižnějších kategoriích 1A a 2A se automaticky účastní vítězové z jednotlivých zemí, ke kterým se kvalifikují další závodníci. Do finále ostatních kategorií soutěžící postupují z kvalifikace. Kvalifikace probíhá formou povinných triků, finále potom formou tzv. freestylu - volné sestavy.
Národní mistrovství, ze kterých se závodníci kvalifikují na MS, se každoročně konají v USA, Japonsku, Brazílii, Velké Británii, České republice, Mexiku, Singapuru, Hong Kongu, Koreji, Francii, Německu, Švýcarsku, Maďarsku, Austrálii, Taiwanu a od roku 2008 i na Slovensku.

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Jojo“