Orel opičí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Orel opičí

Orel opičí
Orel opičí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: dravci (Accipitriformes)
Čeleď: jestřábovití (Accipitridae)
Rod: orel (Pithecophaga)
Ogilvie-Grant, 1896
Binomické jméno
Pithecophaga jefferyi
Ogilvie-Grant, 1896
Mapka s rozšířením orla opičího (modře)
Mapka s rozšířením orla opičího (modře)

Orel opičí (Pithecophaga jefferyi) je vzácný, kriticky ohrožený druh orla, žijící pouze na Filipínách. Se svou délkou 112 cm a hmotností kolem 7 kg patří mezi největší dravce na světě.

Je to filipínský endemit a obývá horské pralesy, kde loví v korunách stromů. Živí se především stromovými savci, jako jsou opice, cibetky, veverky aj., ale na svém jídelničku mají i plazy a ptáky. Tak jako všichni velcí orli světa, i orel opičí obsazuje rozsáhlé teritorium. Každý pár potřebuje ke své obživě asi 10 000 hektarů lesa. Hnízdí na vysokých stromech. Klade obvykle jediné vejce, na kterém sedí po dobu 58 - 68 dnů oba rodiče.

Ostrovy Mindanao, Luzon, Samar a Leyte jsou součástí Filipín, souostroví tvořeného více než 7 000 ostrovy. Jsou také domovem jednoho z největších orlů na Zemi, orla opičího. V rozpětí křídel dosahuje až 250 cm, a hlavu má ozdobenou korunkou z prodloužených per.

Orel opičí je jedním z nejvzácnějších a nejohroženější z živočichů na světě. V přírodě jich přežívá jen asi 250. Příčinou tak nepatrného počtu je ničení tropických lesů, kácených pro cenné dřevo i kvůli přeměně na zemědělskou půdu, což je přímý důsledek rostoucí lidské populace. Kromě toho byl orel vždy intenzivně loven. Lovci pokládali tohoto majestátního ptáka za cennou trofej - dávali si ho vypreparovat a pak jím zdobili své domy.

Profesor Dioscuro S. Rabor, známý vědec, který strávil velkou část svého života ve filipínských lesích, spustil jako první poplach v roce 1968, kdy upozornil na možnost vyhynutí orla opičího. Raborovu výzvu vyslechl Charles A. Lindbergh, jeden ze světových poradců WWF, proslulý tím, že jako první přeletěl Atlantský oceán. Osud orla opičího ho chytil za srdce, a proto mnohokrát navštívil Filipíny, kde se staral o jeho záchranu. V roce 1969 byl zahájen za finanční podpory WWF a Frankfurtské zoologické společnosti první výzkum zaměřený na podmínky ochrany orla opičího. Další navazující výzkumy však prakticky neexistovaly. Poslední odborné údaje pocházejí z práce Roberta S. Kennedyho, amerického vědce, který působil v rámci ochranářských programů vytvořených vládními úřady ve spolupráci s WWF. Poslední záznamy Kennedyho popisují zajímavé a dosud neznámé chování tohoto velmi vzácného dravce.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Pithecophaga jefferyi ve Wikimedia Commons