Cestovní ruch v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pražský hrad je českou nejnavštěvovanější památkou
Český Krumlov je druhým turisticky nejnavštěvovanějším městem Česka
Zámek Lednice v Jihomoravském kraji
Zámek Hluboká v Jižních Čechách

Cestovní ruch je významným odvětvím české ekonomiky. V roce 2016 celková produkce cestovního ruchu dosáhla 306 miliard korun, což představuje 2,9 % HDP.[1] V cestovním ruchu pracuje přibližně 231 tis. zaměstnanců. Praha je pátým nejnavštěvovanějším městem Evropy, po Londýně, Paříži, Istanbulu a Římě.[2] V roce 2019 Česko navštívilo přibližně 10,88 milionu turistů.

Statistika[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční turisté[editovat | editovat zdroj]

V roce 2019 do České republiky přijelo celkem 10 883 040 turistů, nejvíce z těchto zemí:

Top 10 zemí původu turistů
Země 2011[3] 2012[4] 2013[5] 2014[6] 2015[7] 2016[8] 2017[9] 2018[10] 2019[11] 2020
NěmeckoNěmecko Německo ▼1 422 348 ▼1 418 161 ▲1 385 398 ▲1 559 836 ▲1 749 276 ▲1 879 754 ▲1 954 833 ▲2 033 065 ▲2 075 956 ▼818 613
PolskoPolsko Polsko ▼373 864 ▼371 421 ▲386 739 ▲451 729 ▲467 285 ▲543 247 ▲578 465 ▲620 414 ▲672 571 ▼286 684
SlovenskoSlovensko Slovensko ▲347 188 ▲383 069 ▲395 352 ▲496 353 ▲564 496 ▲645 788 ▲688 490 ▲734 910 ▲749 977 ▼274 205
Spojené království Velká Británie ▲336 613 ▲346 973 ▲353 973 ▲398 809 ▲441 516 ▲470 643 ▼470 576 ▲496 807 ▼495 572 ▼125 284
RakouskoRakousko Rakousko ▲188 144 ▲203 657 ▲212 198 ▲244 880 ▲268 961 ▲283 608 ▲292 420 ▲299 162 — 89 214
ItálieItálie Itálie ▲343 767 ▲353 671 ▼333 828 ▲371 487 ▲371 686 ▼368 851 ▲392 861 ▲409 903 ▼409 623 ▼88 271
FrancieFrancie Francie ▼289 397 ▼275 759 ▼270 798 ▲273 582 ▼269 972 — — — — ▼82 355
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko — — — — — — — — — 81 097
UkrajinaUkrajina Ukrajina — — — — — — — — ▲271 933 ▼73 709
RumunskoRumunsko Rumunsko — — — — — — — — — ▼28 248
ČínaČína Čína — — ▲163 857 ▲211 830 ▲285 404 ▲354 799 ▲491 648 ▲619 877 ▼612 048 —
USA USA ▲319 320 ▲367 312 ▲386 591 ▲442 697 ▲507 376 ▲511 629 ▲539 023 ▲555 736 ▲583 614 —
RuskoRusko Rusko ▲569 961 ▲698 040 ▲759 138 ▼695 388 ▼432 768 ▼406 410 ▲551 191 ▼545 406 ▲564 794 —
Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea — — — — — ▲322 108 ▲417 438 ▼416 243 ▼384 532 —
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko ▼228 841 ▼201 595 — — — — — — — —
Celkem 6 831 452 7 170 385 7 309 856 8 126 369 8 686 726 9 288 013 10 175 963 10 635 645 10 883 040 2 783 637

Hlavní turistické destinace[editovat | editovat zdroj]

Masy turistů na Karlově mostě v centru Prahy

Podle agentury CzechTourism byly v roce 2014 nejnavštěvovanějšími turistickými cíli v ČR Pražský hrad (1 799 300 turistů), Zoo Praha (1 382 200), AquaPalace Praha (845 300), Dolní oblast Vítkovic a Landek Park v Ostravě (808 900), Staroměstská radnice v Praze (739 800), Pivovarské muzeum a podzemí v Plzni (600 000), Zoologická zahrada Zlín-Lešná (585 100), Židovské muzeum v Praze (580 000), Petřínská rozhledna v Praze (557 400) a Zoologická zahrada Ostrava (540 500).[12]

Úspěch pražské zoo souvisí s její prestiží. V roce 2015 uživatelé největšího cestovatelského serveru TripAdvisor pražskou zoo určili jako 4. nejlepší na světě.[13] Magazín Forbes ji roku 2008 označil za sedmou nejlepší na světě.[14]

Z hradů a zámků jsou krom Pražského hradu nejnavštěvovanější zámek Lednice, zámek Český Krumlov, zámek Hluboká nad Vltavou, hrad Karlštejn, zámek Průhonice, zámek Dětenice, zámek Konopiště, Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži a zámek Loučeň.[15]

Ve Středočeském kraji jsou turistickými lákadly také kostnice v Sedlci v Kutné Hoře a chrám svaté Barbory tamtéž, hrady Křivoklát, Český Šternberk a Kokořín, zámky Poděbrady a Veltrusy.

V Jihočeském kraji klášter Vyšší Brod, hrady Rožmberk a Zvíkov, zámky Český krumlov, Červená Lhota a Hluboká nad vltavou.

V Karlovarském kraji hrad Loket, zámek Bečov nad Teplou.

V Ústeckém kraji Památník Terezín, hrad Hazmburk a zámek Duchcov.

V Libereckém hrady Trosky, Grabštejn, Lemberk, Bezděz a zámek Sychrov.

V Královéhradeckém Bílá věž v Hradci Králové, hrad Kost, zámky Ratibořice, Karlova Koruna a Hrádek u Nechanic.

V Pardubickém zámek Pardubice a Muzeum v přírodě Vysočina s expozicemi v obci Vysočina a ve městě Hlinsko.

Na Vysočině zámek Telč.

V Olomouckém hrady Bouzov, Helfštýn, Šternberk.

V Jihomoravském katedrála sv. Petra a Pavla v Brně, hrady Špilberk, Pernštejn, Veveří a Bítov.

Ve Zlínském Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, hrad Buchlov a zámek Buchlovice.

V Moravskoslezském hrady Sovinec, Hukvaldy a zámek Fryštát.

Z kulturních institucí jsou nejnavštěvovanější Národní muzeum v Praze, Národní galerie Praha, Národní technické muzeum v Praze, Národní zemědělské muzeum v Praze, Hornické muzeum v Příbrami a České muzeum stříbra v Kutné Hoře.

Z přírodních památek to jsou Punkevní jeskyně a propast Macocha, soutěsky Kamenice, Pravčická brána, Koněpruské jeskyně, Bozkovské dolomitové jeskyně či Jetřichovické vyhlídky.[15]

Mimořádné postavení mají kulturní památky zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kromě již uvedených (Kroměříž, Český Krumlov, centrum Prahy) jsou to vila Tugendhat v Brně, vesnice Holašovice, historické jádro Kutné Hory, Lednicko-valtický areál, zámek a zámecký areál Litomyšl, sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, historické centrum Třebíče s Bazilikou svatého Prokopa, židovským městem a židovským hřbitovem a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO byly zapsány Jízda králů na Slovácku a na Hané, sokolnictví, masopustní průvody s maskami na Hlinecku, slovácký verbuňk, loutkářství, modrotisk, a vánoční ozdoby z foukaných skleněných perlí.[16]

Některé lokality mají zvláštní význam pro spjatost s českými dějinami nebo mýty – hora Říp, Vyšehrad, hora Blaník, Velehrad spojený s památkou cyrilometodějskou a velkomoravskou, kostel svatého Václava ve Staré Boleslavi spjatý s legendou o zabití knížete Václava, pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v Praze, kde za druhé světové války zahynuli strůjci atentátu na Heydricha.

Tradičními turistickými magnety bývala lázeňská města jako Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, ovšem lázeňství se dostalo do krize. Karlovy Vary si však zachovávají atraktivitu kupříkladu i díky každoročnímu mezinárodnímu filmovému festivalu. Tato filmová přehlídka založená po druhé světové válce je dnes největší kulturní akcí v ČR.

Významné rekreační oblasti v ČR jsou České Švýcarsko, Český ráj, Krkonoše a Šumava.

Festivaly a veletrhy[editovat | editovat zdroj]

Karlovarský filmový festival se tradičně koná v hotelu Thermal

Významnou součástí turistického ruchu jsou různé festivaly a přehlídky. K největším festivalům vážné hudby patří Pražské jaro, Smetanova Litomyšl a Janáčkovy Hukvaldy. V oblasti jazzu je to Jazz Goes to Town v Hradci Králové, Bohemia JazzFest pořádaný v různých městech současně a Prague Proms.[17]

Největším tanečním festivalem je Tanec Praha. V oblasti výtvarného umění je to přehlídka Praguequadriennale, zcela zvláštní výtvarnou akcí je pak Festival světla Signal, pravděpodobně nejnavštěvovanější kulturní akce v ČR.[18]

K velkým divadelním akcím patří tradiční festival amatétského divadla Jiráskův Hronov, loutkářská Skupova Plzeň či na moderní cirkus a akrobacii zaměřená Letní Letná. Divadlo i hudbu spojuje festival v bohnické psychiatrické léčebně Mezi ploty. Největšími knižními akcemi jsou Svět knihy a Festival spisovatelů Praha.

V oblasti rockové a popové hudby jsou největšími festivaly Rock for People, Colours of Ostrava, Trutnov Open Air Festival, Benátská noc, Hrady CZ, Votvírák, United Islands of Prague, Sázavafest či Mácháč. V oblasti rapu a hip hopu je největší akcí Hip Hop Kemp u Hradce Králové, největšími metalovými festivaly jsou Masters of Rock ve Vizovicích a Brutal Assault v Josefově, v oblasti taneční hudby Beats for Love ve Vítkovicích a Mighty Sounds.[19] Největší akcí lidové hudby je tradičně Mezinárodní folklorní festival Strážnice.

Největším a nejtradičnějším filmovým festivalem je Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Jemu se snaží širokým záběrem konkurovat Febiofest. Další festivaly mají užší žánrové zaměření – na dětský film se zaměřuje Film festival Zlín, na film kreslený a loutkový AniFest, na film dokumentární Jeden svět a Jihlava, výhradně české filmy mohou na festival Finále Plzeň. Dlouhou tradici má mezinárodní televizní festival Zlatá Praha.

Tradičními přehlídkami průmyslovými jsou brněnský strojírenský veletrh a zemědělská výstava Země živitelka v Českých Budějovicích.

Turistické regiony a oblasti[editovat | editovat zdroj]

Česká republika je rozdělena do 17 turistických regionů a 40 turistických oblastí[20]:

  1. Praha
    1. Praha
  2. Středočeský kraj
    1. Střední Čechy – západ
    2. Střední Čechy – jih
    3. Střední Čechy – severovýchod – Polabí
  3. Jižní Čechy
    1. Jižní Čechy
  4. Šumava
    1. Šumava
  5. Plzeňsko a Český les
    1. Český les
    2. Plzeňsko
  6. Západočeské lázně
    1. Západočeské lázně
  7. Severozápadní Čechy
    1. České Středohoří a Žatecko
    2. Krušné hory a Podkrušnohoří
    3. České Švýcarsko
  8. Českolipsko a Jizerské hory
    1. Českolipsko
    2. Jizerské hory
  9. Český ráj
    1. Český ráj
  10. Krkonoše a Podkrkonoší
    1. Krkonoše a Podkrkonoší
  11. Královéhradecko
    1. Kladské pomezí
    2. Hradecko
    3. Orlické hory a Podorlicko
  12. Východní Čechy
    1. Pardubicko
    2. Chrudimsko-Hlinecko
    3. Králický Sněžník
    4. Českomoravské pomezí
    5. Orlické hory a Podorlicko
  13. Vysočina
    1. Vysočina
  14. Jižní Morava
    1. Znojemsko a Podyjí
    2. Pálava a Lednicko-Valtický areál
    3. Slovácko
    4. Brno a okolí
    5. Moravský kras a okolí
  15. Východní Morava
    1. Kroměřížsko
    2. Zlínsko a Luhačovicko
    3. Valašsko
    4. Slovácko
  16. Severní Morava a Slezsko
    1. Beskydy – Valašsko
    2. Těšínské Slezsko
    3. Ostravsko
    4. Poodří – Moravské Kravařsko
    5. Opavské Slezsko
    6. Jeseníky – východ
  17. Střední Morava a Jeseníky
    1. Střední Morava
    2. Jeseníky – západ

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Satelitní účet cestovního ruchu | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ http://blog.euromonitor.com/2015/01/top-100-city-destinations-ranking.html
  3. ↑ Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2011 | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2012 | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2013 | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2014 | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2015 | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2016 | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2017 | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2018 | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2019. Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2019 [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ Archivovaná kopie. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2016-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-10. 
  13. ↑ Archivovaná kopie. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2016-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-08-12. 
  14. ↑ https://www.zoopraha.cz/aktualne/ostatni-clanky/223-zebricek-nejlepsich-zoo-na-svete-podle-magazinu-forbes
  15. ↑ a b Archivovaná kopie. www.hrady-zamky-cr.cz [online]. [cit. 2016-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-16. 
  16. ↑ http://www.unesco-czech.cz/
  17. ↑ Archivovaná kopie. www.czech.cz [online]. [cit. 2016-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-20. 
  18. ↑ http://www.informuji.cz/novinky/1103-signal-festival-se-stal-se-nejnavstevovanejsi-udalosti-roku-predcil-i-mffkv/
  19. ↑ http://magazin.tripzone.cz/nejlepsi-hudebni-festivaly-v-cr-pro-letosni-rok-2015-215
  20. ↑ CZECHTOURISM. Mapa turistických regionů a oblastí, kontakty. www.czechtourism.cz [online]. [cit. 2019-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-24. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cestovní_ruch_v_Česku&oldid=23528337“