Buchlovice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zámek Buchlovice

Nádvoří zámku s kašnou
Základní informace
Sloh barokní
Výstavba 1707
Stavitel Jan Dětřich z Petřvaldu
Další majitel Petřvaldové, Berchtoldové
Poloha
Adresa Buchlovice, Česká republikaCZE Česká republika
Souřadnice 49° 5′ s. š., 17° 20′ 22″ v. d.
Zámek Buchlovice
Red pog.png
Zámek Buchlovice
Další informace
Web www.zamek-buchlovice.cz

Zámek Buchlovice leží v Buchlovicích ve Zlínském kraji, asi 11 km od města Uherské Hradiště. Celý barokní komplex se skládá ze dvou zámeckých budov a rozsáhlého parku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hlavní budova zámku

Historie zámku navazuje na dějiny nedalekého hradu Buchlova, který jako stará středověká pevnost stal na konci 17. století pro šlechtu nepohodlným. Traduje se, že tehdejší majitel panství, Jan Dětřich z Petřvaldu, postavil zámek pro svou manželku Eleonoru z Colonna-Felsu, původem z Itálie, pro kterou byl hrad příliš chladný. Zámek je vystavěn ve stylu italského baroka podle projektu Domenica Martinelliho a jde o jeden z nejkrásnějších komplexů svého druhu u nás. Zámek byl dostavěn roku 1707. Rod Petřvaldů vystřídali roku 1800 Berchtoldové, kteří zde žili až do roku 1945, kdy byl zámek zestátněn. Zámek tvoří dvě protilehlé budovy, z nichž horní dříve sloužila hospodářským účelům. Uprostřed mezi budovami je dvůr s centrální kašnou. Přízemí dolní budovy dříve sloužilo k pohostinským a obytným účelům. Zajímavá je sala terrena s bohatou štukovou výzdobou a mozaikovými ornamenty na stěnách, situovaná pod hlavním sálem.

Svou současnou podobu získal zámek až v prvních dvou desetiletích 20. století (úpravy provedl architekt Dominik Fey).

V roce 1805 umístil Leopold I. Berchtold v zámeckých budovách vojenskou nemocnici. 5. května téhož roku byla obec povýšena na tržní městečko.

Roku 1945 přešel zámek do vlastnictví státu.

Na zámku je k vidění 18 historicky zařízených místnosti ve stylu baroka, rokoka a nového baroka, hudební sál a množství kuriozit. V okolních zahradách lze také navštívit výstavu fuchsií, chovnou stanici dravých ptáků nebo vinný sklep s tradičními moravskými víny. V zámeckých prostorách jsou uloženy sbírky italské, francouzské a nizozemské grafiky (rytiny Lucase Leydena, alegorie Pietra Breughela st., grafiky Henrika Goltzia, Rembrandtovy grafické listy).

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Brána zámku

Ve dnech 15. a 16. září roku 1908 probíhalo na zámku v Buchlovicích tajné jednání rakousko-uherského ministra zahraničí Aloise Aehrenthala a jeho ruského protějšku Alexandra Petroviče Izvolského. Tato schůzka vyústila v tzv. Buchlovickou dohodu. Předmětem byly problematické poměry na tehdejším Balkáně, o který jevily obě mocnosti zištný zájem. Výsledek buchlovského jednání se dostavil již po několika dnech - došlo k rakouské anexi území Bosny a Hercegoviny, která stála na počátku řetězce osudných událostí, jež vyvrcholily vypuknutím první světové války v létě roku 1914.

Zámecká zahrada[editovat | editovat zdroj]

K zámku patří i zahrada a park, tvořící neoddělitelnou část reprezentační architektury šlechtického sídla. Představují jedny z nejvýznamnějších památek tzv. historické zeleně v České republice. Zahrada byla zakládána od počátku 18. století současně se zámkem. Kvůli specifickému terénu je uspořádaná terasovitě. Původně byl park koncipován ve francouzském stylu. Podstatně rozšířen byl po nástupu Berchtoldů, kdy přibyla část přírodně krajinářského parku v anglickém stylu. Leopold I. Berchtold položil základ dendrologické sbírky parku. Botanik dr. Bedřich Berchtold se zase zasloužil se o výsadbu exotických a vzácných dřevin, jejichž semena a sazenice vozil ze svých cest po světě. Nyní má park celkovou rozlohu téměř 19 ha. Po roce 1958 byl park postupně obnovován. Roku 1964 byl park obohacen o výsadbu rododendronů. V roce 1981 začíná tradice letních výstav fuchsií.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu