Soutěsky Kamenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Soutěsky Kamenice se nachází nedaleko Hřenska v Českém Švýcarsku. Jedná se o hluboké kaňony řeky Kamenice v kvádrových pískovcích. Ve směru toku Kamenice je nejdříve Ferdinandova soutěska, za Dolským mlýnem část zvaná Ve Strži, Divoká soutěska a Tichá soutěska. Řeka zde protéká pod strmými skalami vysokými 50–150 m. Tichou a Divokou soutěskou prochází žlutá turistická značka, v neschůdných úsecích funguje převoz na pramicích. Naopak soutěskami výše proti proudu neprochází žádná cesta a skály zde často spadají přímo do vody.

Území mezi Dolským mlýnem a Labem je první zónou národního parku České Švýcarsko a je zde zakázán pohyb mimo cesty.

Obsah 1 Tichá soutěska 2 Divoká soutěska 3 Ve Strži 4 Ferdinandova soutěska 5 Zpřístupnění a plavby na loďkách 6 Reference 7 Externí odkazy

[editovat] Tichá soutěska

Nazývaná též Edmundova či Dolní soutěska. Původně byla zcela nepřístupná, koncem 19. století byla z iniciativy knížete Edmunda Clary-Aldringena a Horského spolku pro České Švýcarsko zahájena stavba stezky, procházející tunýlky ve skalách, přes lávky a jez, který umožnil plavbu neprůchodným úsekem. Na nákladné stavbě se podílelo 200 dělníků pod vedením italských odborníků. 4. května 1890 byl slavnostně zahájen provoz a otevřena restaurace. V roce 1964 byly obě soutěsky rekonstruovány i za pomoci československé armády.

[editovat] Divoká soutěska

U Mezního můstku navazuje na Tichou soutěsku. Byla zpřístupněna v roce 1898.

[editovat] Ve Strži

Divoká rokle téměř nedotčená člověkem. Není přístupná veřejnosti.

[editovat] Ferdinandova soutěska

Úsek mezi Srbskou Kamenicí a Dolským mlýnem. Strmé skály v centrální části spadají z obou stran přímo do vody. V celé délce jí neprochází řádná cesta. Jediná soutěska, kde pohyb mimo cesty není zakázán.

[editovat] Zpřístupnění a plavby na loďkách

Tichou i Divokou soutěsku zpřístupnil v 90. letech 19. století Edmund Clary-Aldringen, majitel zdejšího panství, pomocí tří tunelů u Tiché soutěsky, soustavy můstků, jezu a veřejných turistických plaveb na pramicích.^[1]

Úsek plavby na Tiché soutěsce je dlouhý 960 metrů, na Divoké soutěsce 450 metrů. Ve 20. letech 20. století zde sloužilo 21 loděk (14 v Tiché a 7 v Divoké). Součástí atrakce je v současné době kromě specifického výkladu, zaměřeného spíše žertovně než naučně, také umělý vodopád u Tiché soutěsky, který je pomocí soustavy lanek spouštěn vůdcem lodi.^[1]

Plavbu zhruba od roku 1999 provozovala Hana Kozáková, podle rozhodnutí soudu se k provozování neoprávněně dostala dodatečně pozměněným zápisem ze schůze zastupitelstva v době, kdy pracovala na místním úřadě. Po téměř desetiletém soudním sporu přešlo provozování od roku 2009 na obec Hřensko. Od února 2009 však došlo k různým poškozením, k opakovanému poškození jezu udržujícímu splavnou hladinu v Divoké soutěsce, k rozřezání a podkopání zařízení umělého vodopádu, opakovanému přeštípání telefonních drátů k pokladnám. V květnu 2009 obec oznámila, že v sezóně 2009 se nepodaří plavbu na Divoké soutěsce ani umělý vodopád u Tiché soutěsky zprovoznit. Hana Kozáková se od všech poškození distancovala.^[1]

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b c} Andrea Angermannová: Turisté se už Divokou soutěskou neprojedou. Zničili ji vandalové, idnes.cz, 17. 5. 2009

[editovat] Externí odkazy

• Soutěsky.cz, stránka bývalého provozovatele atrakce (již nefunkční)
• Soutěsky u Hřenska, tématická stránka obce Hřensko
• Soutěsky Kamenice – romantická plavba lodičkou, InfoČesko.cz, 24. 8. 2007, zdroj: obec Jetřichovice
• Ferdinandova a Divoká soutěska, článek o expedici roverského kmene Picwick do nepřístupných soutěsek 27. 10. 2005 s fotogalerií, autor Jirka

Tento článek o Česku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.