Kostel svatého Václava (Stará Boleslav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bazilika sv. Václava
BazilikasvVaclavasb.jpg

Celkový pohled na areál od východu

Místo
stát Česko
obec Stará Boleslav
zeměpisné souřadnice 50°11′41,05″ s. š., 14°40′20,9″ v. d.
Základní informace
náboženství křesťanství
církev římskokatolická
provincie česká
diecéze pražská
vikariát staroboleslavský
farnost Stará Boleslav,
Kapitula staroboleslavská
datum posvěcení 1691
status kapitulní,
farní kostel
Architektonický popis
stavební sloh románský, gotický, barokní
výstavba po 1039, opravy po 1650
Specifikace
umístění oltáře východ
Odkazy
adresa Náměstí sv. Václava
Stará Boleslav
oficiální web www.staraboleslav.com

Bazilika sv. Václava stojí na místě, kde byl podle tradice svým bratrem Boleslavem I. roku 935 (nebo 929) zavražděn sv. Václav a které se stalo významným poutním místem.

Historie baziliky[editovat | editovat zdroj]

Baziliku , která stojí na dnešním Svatováclavském náměstí, založil spolu s kolegiátní kapitulou po roce 1039 český kníže Břetislav I. jako pokání, které mu udělil papež Benedikt IX. za válečnou výpravu do Polska, odkud přinesl ostatky sv. Vojtěcha. Podle Kosmovy kroniky byl kostel vysvěcen 19. května 1046 pražským biskupem Šebířem. Původní kostel sv. Kosmy a Damiána, před jehož dveřmi byl sv. Václav zavražděn (dnes románská krypta), byl zahrnut do nové stavby. Svou půdorysnou dispozici z této doby si kostel uchoval dodnes. V období raného středověku se tak jednalo o jednu z největších sakrálních staveb v Čechách.
V polovině 12. století prošel kostel stavební úpravou. Tehdy byla rozšířena zejména pětilodní krypta směrem k západu. Za vlády Karla IV. v 2. pol. 14. století byl kostel upraven goticky. Z této doby se zachoval pouze jižní lomený portál s jemnou profilací ostění. Otec vlasti Karel IV. Boleslav sám opakovaně navštívil a v kostele založil nadaci na zpívanou mši u oltáře sv. Václava.

Kostel značně utrpěl za husitských válek, přesto v něm bohoslužby nebyly přerušeny. Základní opravy proběhly ještě v polovině 15. století. Zásadní přestavby v renesančním duchu se bazilika dočkala až na konci 16. století, kdy byly boční lodě opatřeny novou klenbou a vnějšími opěrnými pilíři. Za třicetileté války však kostel utrpěl další pohromu - v letech 16391640 si ve Staré Boleslavi vybudovalo tábor švédské vojsko, severní věž byla odbourána a při ústupu Švédů byl kostel navíc zapálen.
S obnovou baziliky začala kapitula ihned, ta ovšem pokračovala ještě po skončení války v raně barokním stylu. Hlavní loď dostala novou valenou klenbu, zbylá věž byla ukončena cibulovitou střechou s lucernou. Chrám byl dále doplňován novým mobiliářem a vysvěcen až roku 1691. Ke konci 18. století byl interiér postupně dovybaven barokním mobiliářem, zakoupeným ze zrušených kostelů klášterů v Praze. Velké obnovy se kostel dočkal za prezidenta T.G. Masaryka před rokem 1929, kdy zde proběhly velké oslavy milénia mučednické smrti sv. Václava, jichž se zúčastnil i pozdější papež Jan XXIII. . Další rozsáhlá obnova areálu baziliky probíhá v současné době.

V roce 2009, 80 let po svatováclavském miléniu, navštívil o slavnosti sv. Václava 28. září kapitulní chrám Svatý otec papež Benedikt XVI., který se zde poklonil ostatkům českého dědičného knížete Václava na místě jeho zavraždění a následně ve městě spolu s 600 kněžími celebroval za nádherného "letního" počasí slavnostní bohoslužbu na blízké Proboštské louce, pro více než 50 000 věřících.

Přesně na den pět let po návštěvě svatého otce Benedikta XVI. byla v rámci Svatováclavské poutě v neděli 28. září 2014 provedena korunovace Palladia země České třemi korunkami, posvěcenými v Římě Svatým otcem Františkem I.

Popis[editovat | editovat zdroj]

V jádru románský kostel má již od počátku půdorys trojlodní baziliky s nepravidelnými závěry bočních lodí a se dvěma věžemi v západním průčelí, z nichž se do dnešní doby zachovala jen jižní. Nad vyvýšeným kněžištěm se nachází románská krypta zasvěcená sv. Kosmu a Damiánovi. V ní se nalézá mučedniště sv. Václava i místo považované, podle křesťanské tradice, za jeho původní hrob. Krypta vznikla ve dvou stavebních etapách – východní část nejspíše již v 11. století, západní pětilodní v polovině 12. století. Hlavní oltář na východním konci je zasvěcen sv. Kosmu a Damiánovi, patronům zdejší kolegiátní kapituly. Severní boční loď je zakončena obdélnou kaplí zvanou Knížecí nebo Vrábská. Nejspíše v těchto místech se nacházel původní kostel u něhož byl zavražděn sv. Václav. Před mučedništěm, propojeným s kryptou se nachází sousoší Zavraždění sv.Václava z dílny Matyáše B. Brauna. Jižní boční loď je zakončena kaplí sv. Pěti bratří s kamennou křtitelnicí ze 16. století.

Přilehlý kostel sv. Klementa

Hlavní oltář v presbytáři pochází z počátku 18. století je dílem Františka Maxmiliána Kaňky a Dominika Rapy a pochází z pražského kostela sv. Václava na Zderaze. Ústřední obraz zachycuje sv. Václava mezi dvěma anděly a je kopií slavného Škrétova obrazu. Kanovnické lavice v presbytáři se zlacenými bustami českých patronů jsou z roku 1729, zpovědnice byly zakoupeny z klementinské koleje. Rokoková kazatelna se sochami církevních otců na severní straně presbytáře je přenesena z pražského kostela sv. Martina. U pilířů po stranách schodiště do presbytáře se nacházejí dva menší oltáře Panny Marie Bolestné a sv. Kříže. Na pilířích hlavni lodě je umístěno šest soch zemských patronů původem z malostranské jezuitské rezidence. Zpodobňují sv. Norberta, sv. Vojtěcha, sv. Jana Nepomuckého, sv. Zikmunda, sv. Víta a sv. Ivana. Obdélné obrazy nad nimi z r. 1677 tvoří cyklus výjevů ze života sv. Václava. Dva obrazy na kruchtě zachycují neúspěšný sněm, svolaný Boleslavem I. do Turska, a vítězství českého vojska v bitvě u Kressenbrunnu v r. 1260. V bočních lodích visí několik pašijových obrazů, které jsou zmenšenou kopií Škrétova cyklu od sv. Mikuláše v Praze.

Chrám je titulární římskou bazilikou minor.

Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi.

Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi, správkyně tohoto kostela, byla založena současně s bazilikou sv. Václava po roce 1039. Stala se tak nejstarší institucí tohoto druhu v Česku. Jejím úkolem bylo od počátku pečovat o místo spojené s mučednickou smrti sv. Václava a šířit úctu k tomuto přednímu patronu českého národa. Později se stala také ochráncem milostného mariánského obrazu, uctívaného ve staroboleslavském chrámu Nanebevzetí Panny Marie, takzvaného Palladia země České.

Bazilika od západu

V současné době, věrna svému poslání, vede náročnou obnovu areálu kostelů sv. Václava a sv. Klementa, národní kulturní památky, a jejího okolí, zanedbaného léty komunistické vlády. Spolupodílí se také na každoroční Národní svatováclavské pouti pořádané ve Staré Boleslavi.

Bohoslužby v bazilice sv. Václava[editovat | editovat zdroj]

Neděle – 18.00

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Boháčová, I. (ed.): Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, Mediaevalia archaeologica 5, Praha 2003
  • Boháčová, Ivana - Špaček, Jaroslav: Podlahové dlaždice z archeologických výzkumů v okolí baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi. Archeologie ve středních Čechách 3, 487-510, 1999
  • Boháčová, Ivana - Špaček, Jaroslav: Z výsledků záchranného archeologického výzkumu provedeného v okolí chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi v letech 1996-1998. Archaeologia historica 24, 303-311. Brno 1999
  • Guth Karel: Praha, Budeč, Boleslav, in: Svatováclavský sborník I. Praha 1934
  • Merhautová A.: Raně středověká architektura v Čechách. Praha 1971
  • ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha : Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. Dostupné online. -kapitola Boleslav Stará, s. 6-123.  
  • Ryneš Václav: Paladium země České, Praha 1948
  • Špaček, Jaroslav - Boháčová, Ivana: Výsledky záchranného archeologického výzkumu v areálu okolí baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi. Archaeologia historica 25, 307 – 322. Brno 2000
  • Umělecké památky Čech 3, Praha 1980

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]