Svatý Bonifác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svatý Bonifác
Svatý Bonifác
Narození 672/675
Úmrtí 5. června 754
Svátek 5. června
Patronem Pivovarníků, Fuldy, Německa, Světových dnů mládeže

Svatý Bonifác (672/675 – 5. června 754) byl jedním z nejvýznamnějších představitelů křesťanské anglosaské misie na evropské pevnině, apoštolem Germánů, svatým patronem Německa a prvním arcibiskupem v Mohuči.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Winfried se narodil přibližně v letech 672 až 675 ve Wessexu. Lákal jej mnišský způsob života, takže již jako velice mladý vstoupil do kláštera, kde obdržel veškeré možné vzdělání. Potom působil jako učitel latinské gramatiky. Napsal několik pojednání a skládal rovněž latinskou poezii. Ve třiceti letech byl vysvěcen na kněze a po vzoru benediktinů začal toužit po misionářském životě. V roce 716 se Winfried pod Willibrordovým vedením vydal na kontinent, do Fríska. Misie byla ovšem neúspěšná – v té době vypukla na území dnešního Německa válka mezi Radbodem a Karlem Martelem – a Winfried byl nucen k návratu do Anglie. O dva roky později se na kontinent vrátil a působil jako misionář v německých zemích až do své smrti v roce 754.[2]

Reformace a misie[editovat | editovat zdroj]

Bonifácovy zásluhy tkví především v organizačních schopnostech a reformátorské důslednosti, díky které došlo k významnému posunu vpřed, co se týká myšlení franské církve a jejího propojení s římskou církví. Jeho zásluhou bylo znovu obnoveno západní císařství, nejprve pod vedením Karla Velikého a poté za Oty Velikého roku 962. V roce 718 se vypravil do Říma za papežem Řehořem II., aby obdržel jeho pověření a požehnání k misijní činnosti v Německu. Papež jej v témže roce zároveň pokřtil na Bonifatia. V roce 722 se Bonifác znovu vydal za papežem, protože jeho pravomoci vůči německé šlechtě byly velice malé a neúčinné. V Římě byl vysvěcen na biskupa a obdržel pověřující dopis ke Karlu Martellovi, který jej následně vyslal šířit křesťanskou víru na svém území. Papež Řehoř III. vysvětil Bonifáce na arcibiskupa s pravomocí světit biskupy a zakládat nové diecéze, a ještě o několik let později (cca r. 738) jej ustanovil apoštolským legátem pro Bavorsko, Alamanii, Hesensko a Durynsko. Do roku 740 založil Bonifác kláštery v Amöneburgu, Fritzlaru, Kitzingenu, Tauberbischofsheimu či ženský klášter v Ochsenfurtu, kde se stala představenou Thekla. U Geismaru skácel Donarův dub.

V letech 738–747 uspořádal v Bavorsku hranice stávajících biskupství a zakládal v Durynsku biskupství nová, například v Erfurtu nebo Würtzburgu. S podporou Karlomana a Pipina Krátkého, kteří byli proreformně a prořímsky zaměřeni, se podílel na vybudování nového církevního systému pro celou franskou říši.

Nakonec se Pipin postavil po bok franské šlechty proti působení Bonifácovu a proti jeho usednutí na trůn kolínského biskupství. Bonifác se stáhl a žil střídavě v Mohuči a v klášteře ve Fuldě, který založil v roce 744. Tento klášter se stal střediskem křesťanství a misijního snažení v tehdejších německých zemích. Od roku 1869 se zde každoročně konají konference německých biskupů.[2].[3]

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Bonifác zemřel násilnou smrtí u Dokkumu při své poslední misijní cestě do Fríska spolu se svými 52 společníky. Jeho ostatky jsou pohřbeny ve Fuldě.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Saint Boniface
  2. a b FRANZEN, August. Malé církevní dějiny. Praha: ZVON, 1995. s. 104–106.
  3. HEYDUK, Josef. Svatí církevního roku. Praha: Vyšehrad, 2012, s. 83–84.
  4. FRANZEN, August. Malé církevní dějiny. Praha: ZVON, 1995. s. 106.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FRANZEN, August. Malé církevní dějiny. Praha : Zvon, 1995.  
  • HEYDUK, Josef. Svatí církevního roku. Praha : Vyšehrad, 2012.  
  • LAWRENCE, Hugh. Dějiny středověkého mnišství. Brno : CDK, 2001. S. 64-68.