Sanok
| Sanok |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| poloha | |||
| souřadnice: | |||
| nadmořská výška: | 360 m n. m. | ||
| stát: | |||
| Vojvodství: | Podkarpatské vojvodství | ||
| Okres: | Powiat sanocki | ||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 38,10 km² | ||
| počet obyvatel: | 42 000 [1] (2008) | ||
| hustota zalidnění: | 1030 [1] obyv. / km² | ||
| správa | |||
| oficiální web: | www.sanok.pl | ||
| adresa obecního úřadu: | Magistrát města Sanok Rynek. 1 38-500 Sanok |
||
| telefonní předvolba: | Mgr. Wojciech Blecharczyk | ||
| PSČ: | 38-500 | ||
Sanok, dříve (do roku 1786) Královské svobodné město Sanok (ukrajinsky Сянік, latinsky Sanocum) je město ležící v jihovýchodním Polsku; je sídlem Sanockého okresu Podkarpatského vojvodství. Žije zde asi 40 000 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Poloha
Město leží v Sanocké kotlině na soutoku řek San a Wisłok v nadmořské výšce 320 až 360 m n. m., asi 31 km od hranic se Slovenskem (na jihu) a Ukrajinou (na východě, asi 82 km od hranice). Převládá zde suché vnitrozemské podnebí. Sanok je polskou bránou do Východních Karpat, zejména Bieszczad. Nejbližší letiště – Jasionka v Řešově – je vzdušnou čarou 59 km severně.
[editovat] Dějiny
První zmínka o Sanoku pochází z roku 1150, v roce 1339 haličský kníže Jiří II. Trojdenovič [2] syn Trojdena I [3] a kněžny Marie, vnuk Boleslava II. Mazovského (Piastovci) udělil magdeburské právo. Od roku 1366 je Sanok svobodným královským městem. Vladislav II. Jagello daroval královský hrad v Sanoku své manželce Alžbětě z Pilicy a Zikmund I. Starý svojí manželce Barboře Zápolské a Bone Sforze Aragonské. V roce 1523 byl sanocký hrad modernizován podle projektu italských architektů v intencích dobových trendů. V 15. a 17. století se město dále rozvíjelo. V období rozdělení Polska, od roku 1772, patřilo město pod rakouskou Halič; v té době se stalo významnou pevností. V 18. století dochází k postupné ztrátě významu.
V roce 1873 byla dovedena do Sanoku železnice (trať Humenné - Medzilaborce - Řešov. Nyní zde prochází železniční trať Řešov - Jasło - Krosno - Zagórz, další tratě menšího významu vedou do ukrajinského Chyriva a slovenských Medzilaborců (přes Lupkovský průsmyk; momentálně je zde sezónní provoz).
Od roku 1918 je Sanok opět součástí samostatného Polska.
[editovat] Současnost
Nedaleko od řeky San na severozápad od centra se rozkládají závody Stomil (gumárenský závod, kterou založil dr. Oskar Schmidt v roce 1932 [4]) a Autosan (1898 - 1945 továrna na vagóny Fabryka Wagonów Sanowag, kterou založili Walenty Lipiński i Mateusz Beksiński v roce 1832 [5]). Nachází se zde řada historických památek a muzeí.
[editovat] Kultura
Město má postavení městského okresu a je sídlem vládního obvodu Sanok, technické, a též i dalších mnoha vyšších odborných i jiných škol. Je důležitou dopravní křižovatkou; má vlastní systém autobusové dopravy, prochází kolem něj a přes jeho území několik dálnic. V roce 1999 zorganizovalo Historické muzeum v Sanoku Beksinského výstavu "Uzavřená retrospektivní výstava". Muzeum vlastní nejlepší sbírku autorových prací. Mnoho prací je shromážděno v Muzeum Historycznym v Sanoku. Beksinski muzeu věnoval asi 150 obrazů a řadu grafik.
[editovat] Skansen
V současné době existuje v Sanoku regionální muzeum lidového stavitelství [6], věnované především lidovému stavitelství Poláků, Lemků a Bojků.
[editovat] Sport
- Evropská dálková trasa E8
- KH Sanok hockeyclub [7]
[editovat] Slavní rodáci
V Sanoku se narodili: Řehoř ze Sanoka (1407–1477), profesor na akademii krakovské, arcibiskup lvovský, který psal elegie a komedie podle vzoru Plautova; Adam Fastnacht (1913–1987) polský historik; Adam Joachim Vetulani (1901–1976) polský historik, profosor na akademii krakovské; Kazimierz Świtalski (1886–1962) polský premiér; Zdzislaw Beksinski (1929–2005) polský malíř, tvůrce monumentálních obrazů v barokním a gotickém duchu[8]; blahoslavený kněz latinského obřadu Zygmunt Gorazdowski (1854-1920), prelát a papežský komoří; Martin Dziuban (1892–1970 [9]) slovenský lékař, epidemiolog; Marian Pankowski, spisovatel; Michał Walczak, dramatik a režisér; Szymon Pawłowski, polský politik, poslanec Sejmu; Tomasz Beksiński fejetonista, překladatel, syn umělce Zdzisława Beksińského.[10]
[editovat] Sanok v literatuře
V Sanoku se v době Švejkova pobytu v roce 1914 nacházel štáb železniční brigády, ke které náležel 11. marškumpanie, batalión 91. regimentu v Českých Budějovicích.[11] Určitě tam nesídlil štáb železniční brigády ( Eisenbahnbrigade ), protože Rakousko-Uhersko v r.1914 železniční brigády nemělo, nýbrž štáb železné brigády ( nazývané tak od války v r.1864 ).
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Reference
- ↑ a b Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 174. [1]
- ↑ Jerzy II Trojdenowicz
- ↑ Trojden I Mazowiecki
- ↑ Akciová společnost Stomil Sanok
- ↑ Akciová společnost Autosan
- ↑ Regionální múzeum ľudovej architektúry v Sanoku od 17.-teho storočia až do súčasnosti.
- ↑ KH Sanok
- ↑ Zdzislaw Beksinski
- ↑ Martin Dziuban
- ↑ Tomasz Beksinski - ikona polské gotické subkultury
- ↑ Jaroslav Hašek. Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války