Henryk Arctowski
Henryk Bronisław Arctowski [ˈxɛnrɨk artsˈtɔfskʲi] IPA (15. července 1871 Varšava – 22. února 1958 Washington, D.C.) byl polský geograf, geofyzik, geolog, cestovatel a polární badatel.
Životopis[editovat]
Byl synem Karla Arzta. Studoval na chlapeckém gymnáziu v Inowrocławi. Od roku 1888 studoval matematiku a fyziku v Liège v Belgii. Ve studiu chemických, geologických a meteorologických věd pokračoval na Sorbonně ve Francii. Po návratu do Liège popolštil své příjmení na Arctowski.
V roce 1895 se Arctowski seznamuje s belgickým polárníkem Gerlachem de Gomery připravujícím polární výpravu na lodi Belgica. Cílem výpravy byla Antarktida. Účastníkem výpravy byl i Roald Amundsen, Frederick Cook a Antoni Bolesław Dobrowolski. V březnu 1898 Belgica zamrzla v Bellingshausenově moři na 71° 31′ j. š., 85° 16′ z. d. Polární výprava byla nucena přezimovat v Antarktidě. Nedobrovolné přezimování v zajetí ledu a driftování antarktickým mořem umožnilo Arctowskému sesbírat cenná oceánografická a meteorologická data. Především díky jeho měřením a pozorováním je belgická antarktická výprava považována za jednu z nejúspěšnějších antarktických výprav. Arctowski dokázal souvislost Grahamova poloostrova s Jižní Amerikou. Zavedl termín „Antarktandy“ pro ostrovy přiléhající k Antarktidě.[1]
V letech 1903 až 1909 řídil meteorologickou stanici Belgické královské observatoře v belgické Uccle. V roce 1910 byl účastníkem francouzské výzkumné expedice na Špicberkách a Lofotech.
V roce 1920 se Arctowski vrátil do Polska, kde mu premiér Ignacy Paderewski nabízel místo ministra školství, ale Arctowski přijal profesuru na katedře geofyziky a meteorologie na Univerzitě Jana Kazimierze ve Lvově, kde v roce 1912 obdržel titul doktor honoris causa. Zde působil v letech 1921 až 1939. V té době vydal se svým pracovním týmem více než 130 vědeckých prací. V roce 1935 se stal členem Polské akademie věd.
V době vypuknutí druhé světové války v roce 1939 byl Arctowski ve Washingtonu, na mezinárodním kongresu Geodeticko-geofyzikální unie jako předseda Mezinárodní komise pro změny klimatu. Protože návrat do Polska nebyl možný, přijal nabídku Smithsonova ústavu ve Washingtonu, ve kterém pracoval v letech 1939 až 1950. Zemřel ve Washingtonu v roce 1958.
Po Arctowském je pojmenován[2]:
- nunatak Arctowského ( 65° 6′ j. š., 60° 0′ z. d.);
- štít Arctowského (1408 m; 74° 44′ j. š., 61° 28′ z. d.) – sopka na Antarktickém poloostrově, na pobřeží Lassitera. Pojmenovala jej v roce 1947 americká expedice F. Rønnea.
- Arctowského poloostrov ( 64° 45′ j. š., 62° 25′ z. d.) – skalnatý poloostrov v západní části Antarktického poloostrova, na pobřeží Danco. Na konci poloostrova se nalézá mys Anna ( 64° 35′ j. š., 62° 26′ z. d.).
- Arctowského záliv (Arctowski Cove), v blízkosti stanice Arctowského, pobřeží krále Jiřího, Jižní Shetlandy ( 62° 8′ j. š., 58° 29′ z. d.);
- Arctowského ledové pole (Arctowski Icefield), pobřeží krále Jiřího, Jižní Shetlandy ( 61° 55′ j. š., 57° 45′ z. d. – 62° 10′ j. š., 58° 50′ z. d.);
- Arctowského hory, pobřeží krále Jiřího, Jižní Shetlandy ( 62° 1′ j. š., 58° 5′ z. d. – 62° 2′ j. š., 58° 15′ z. d.);
- polská antarktická stanice im. Henryka Arctowského, pobřeží krále Jiřího, Jižní Shetlandy ( 62° 8′ j. š., 58° 28′ z. d.);
- Arctowského hora, Spitsbergen ( 78° 10′ s. š., 16° 30′ v. d.);
- Arctowského ledovec (u Arctowského hory);
- Arctowského oblouk – neobvyklý druh halového jevu s tečným obloukem vytvořeným v oblacích z ledových krystalků, pozorovaný a popsaný Akrctowským 20. srpna 1898.
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henryk Arctowski na polské Wikipedii.
- ↑ HRBEK, Ivan. ABC cestovatelů, mořeplavců, objevitelů. 1. vyd. Praha : Panorama, 1979. 285 s. (Pyramida – encyklopedie.) S. 18.
- ↑ Henryk Bronisław Arctowski (1871-1958) [online]. [cit. 2009-06-13]. Dostupné online. (polština)