Marie Pujmanová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Pujmanová, rozená Henerová, (8. června 1893, Praha – 19. května 1958, Praha) byla česká spisovatelka a novinářka. Byl jí udělen titul národní umělkyně.
Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, později se myšlenkově rozešla s třídou ze které pocházela a věnovala se dělnické problematice. M. Pujmanová několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a vzala si syna zdejšího zámožného advokáta a politika V. Zátku. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem. Podruhé se provdala za Ferdinanda Pujmana. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě.
Přispívala do Rudého práva (kde se snažila působit na děti), Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd.
V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek politických procesů. Např. žádala maximální tresty pro „zrádce“. Známý je její výrok: „Psovi psí smrt!“ Zároveň udělala maximum pro to, aby z vězení dostala svého syna, který chtěl se skupinou lidí utéci přes hranice.
Obsah |
[editovat] Dílo
Počátky její tvorby jsou ovlivněny impresionismem, pozdější tvorba je již zcela pod vlivem socialistických myšlenek. Její tvorbu ovlivnil František Xaver Šalda a Růžena Svobodová. Později na ni velmi zapůsobil Julius Fučík.
Její díla jsou přesvědčivější než díla Marie Majerové, bojovala v nich proti nezaměstnanosti a fašismu.
- Pod křídly – (1917)
- Povídky z městského sadu – (1920) reakce na první světovou válku
- Pacientka doktora Hegla – (1931) v této románové prvotině vylíčila příběh svobodného mateřství. (Je třeba si uvědomit, že v té době to bylo minimálně neobvyklé).
- Předtucha – (1942) novela zabývající problémem dospívajících dětí, příběh o úzkosti o životy blízkých.
- Svítání – (1949) zachycuje zde měnící se život mládeže, jedná se o soubor povídek, které jsou rozděleny do třech částí:
- Za časů císaře pána – život dětí v Rakousku-Uhersku.
- Čerti s ním šijí – z období první republiky
- Včera a dnes – po roce 1945
- Sestra Alena – (1958)
- Modré Vánoce – (1958)
[editovat] Románová trilogie
- Lidé na křižovatce – (1937) román z prostředí velkého závodu (továrník Kazmar – Tomáš Baťa), zde na osudech lidí sleduje změny politického myšlení 20. let 20. století. Používá zde vnitřní monolog. Z celé trilogie nejkvalitnější dílo.
- Hra s ohněm – (1948), politický román vypráví o osudu Dimitrova (obviněného ze zapálení říšského sněmu).
- Život proti smrti – (1952), dokončuje osudy hlavních postav na konci války.
[editovat] Poezie
Její poezie je velmi politická a trpí všemi problémy poezie 50. let 20. století.
- Zpěvník – (1939)
- Verše Mateřské – (1940)
- Rafael a Satelit – (1944), veršovaná jinotajná povídka o domově – téměř nepolitické dílo.
- Radost i žal – (1945)
- Vyznání lásky – (1949)
- Milióny hubiček – (1950)
- Čínský úsměv – (1954)
- Praha – (1954)
- Marie Curieová – (1957), poéma – téměř nepolitické dílo.
