Marie Pujmanová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Pujmanová
Pro nápovědu klikněte
Narození 8. června 1893
Praha
Úmrtí 19. května 1958 (ve věku 64 let)
Praha
Povolání spisovatel
Ocenění Národní umělec
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Pujmanová, rozená Hennerová, (8. června 1893, Praha19. května 1958, Praha) byla česká spisovatelka a novinářka. Byl jí udělen titul národní umělkyně.

Život[editovat | editovat zdroj]

Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Pujmanová se později myšlenkově rozešla s třídou, ze které pocházela, a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a vzala si syna zdejšího zámožného advokáta a politika V. Zátku. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem. Podruhé se provdala za Ferdinanda Pujmana. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě.

Přispívala do Rudého práva (kde se snažila působit na děti), Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd.

V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek politických procesů. Např. žádala maximální tresty pro „zrádce“. Zároveň udělala maximum pro to, aby z vězení dostala svého syna Petra, který chtěl se skupinou lidí utéci přes hranice. Později se stal rovněž novinářem a spisovatelem. Vnučka Alexandra (* 1954) pokračuje v rodinné tradici právnické profese.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Počátky její tvorby jsou ovlivněny impresionismem, pozdější tvorba je již zcela pod vlivem socialistických myšlenek. Její tvorbu ovlivnil František Xaver Šalda a Růžena Svobodová. Později na ni velmi zapůsobil Julius Fučík.

Její díla jsou přesvědčivější než díla Marie Majerové, bojovala v nich proti nezaměstnanosti a fašismu.

  • Pod křídly – (1917) zachycuje dětství citově prudké Irénky, autobiografické prvky
  • Povídky z městského sadu – (1920) reakce na první světovou válku
  • Pacientka doktora Hegla – (1931) příběh o měšťanské dívce Karle, která se zamiluje do ženatého doktora a stane se jeho milenkou, musí se vyrovnat s opovržením ze strany své vlastní společenské třídy, vymanit se z jejích pout a projít deziluzí lásky, aby vyzrála v samostatnou vyrovnanou ženu a stala se spokojenou svobodnou matkou
  • Předtucha – (1942) novela zabývající problémem dospívajících dětí, příběh o úzkosti o životy blízkých.
  • Svítání – (1949) zachycuje zde měnící se život mládeže, jedná se o soubor povídek, které jsou rozděleny do třech částí:
    • Za časů císaře pána – život dětí v Rakousku-Uhersku.
    • Čerti s ním šijí – z období první republiky
    • Včera a dnes – po roce 1945
  • Sestra Alena – (1958) krátká povídka o mladé zdravotní sestře, která se zamiluje do pacienta po nefrektomii, i přes jeho špatný zdravotní stav si ho vezme, končí tragicky
  • Modré Vánoce – (1958)

Románová trilogie[editovat | editovat zdroj]

  • Lidé na křižovatce – (1937) román z prostředí velkého závodu (továrník Kazmar – Tomáš Baťa), zde na osudech lidí sleduje změny politického myšlení 20. let 20. století. Používá zde vnitřní monolog. Z celé trilogie nejkvalitnější dílo.
  • Hra s ohněm – (1948), politický román vypráví o osudu G. Dimitrova (obviněného ze zapálení říšského sněmu). Dostupné online.
  • Život proti smrti – (1952), dokončuje osudy hlavních postav na konci války.

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Její poezie je velmi politická a trpí všemi problémy poezie 50. let 20. století.

  • Zpěvník – (1939)
  • Verše Mateřské – (1940)
  • Rafael a Satelit – (1944), veršovaná jinotajná povídka o domově – téměř nepolitické dílo.
  • Radost i žal – (1945)
  • Vyznání lásky – (1949)
  • Milióny holubiček – (1950)
  • Čínský úsměv – (1954)
  • Praha – (1954)
  • Marie Curieová – (1957), poéma – téměř nepolitické dílo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]