Marie Pujmanová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Marie Pujmanová, rozená Hennerová, (8. června 1893, Praha19. května 1958, Praha) byla česká spisovatelka a novinářka. Byl jí udělen titul národní umělkyně.

Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Pujmanová se později myšlenkově rozešla s třídou, ze které pocházela, a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a vzala si syna zdejšího zámožného advokáta a politika V. Zátku. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem. Podruhé se provdala za Ferdinanda Pujmana. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě.

Přispívala do Rudého práva (kde se snažila působit na děti), Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd.

V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek politických procesů. Např. žádala maximální tresty pro „zrádce“. Známý je její výrok: „Psovi psí smrt![zdroj?] Zároveň udělala maximum pro to, aby z vězení dostala svého syna Petra, který chtěl se skupinou lidí utéci přes hranice.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Počátky její tvorby jsou ovlivněny impresionismem, pozdější tvorba je již zcela pod vlivem socialistických myšlenek. Její tvorbu ovlivnil František Xaver Šalda a Růžena Svobodová. Později na ni velmi zapůsobil Julius Fučík.

Její díla jsou přesvědčivější než díla Marie Majerové, bojovala v nich proti nezaměstnanosti a fašismu.

  • Pod křídly – (1917) zachycuje dětství citově prudké Irénky, autobiografické prvky
  • Povídky z městského sadu – (1920) reakce na první světovou válku
  • Pacientka doktora Hegla – (1931) příběh o měšťanské dívce Karle, která se zamiluje do ženatého doktora a stane se jeho milenkou, musí se vyrovnat s opovržením ze strany své vlastní společenské třídy, vymanit se z jejích pout a projít deziluzí lásky, aby vyzrála v samostatnou vyrovnanou ženu a stala se spokojenou svobodnou matkou
  • Předtucha – (1942) novela zabývající problémem dospívajících dětí, příběh o úzkosti o životy blízkých.
  • Svítání – (1949) zachycuje zde měnící se život mládeže, jedná se o soubor povídek, které jsou rozděleny do třech částí:
    • Za časů císaře pána – život dětí v Rakousku-Uhersku.
    • Čerti s ním šijí – z období první republiky
    • Včera a dnes – po roce 1945
  • Sestra Alena – (1958) krátká povídka o mladé zdravotní sestře, která se zamiluje do pacienta po nefrektomii, i přes jeho špatný zdravotní stav si ho vezme, končí tragicky
  • Modré Vánoce – (1958)

Románová trilogie[editovat | editovat zdroj]

  • Lidé na křižovatce – (1937) román z prostředí velkého závodu (továrník Kazmar – Tomáš Baťa), zde na osudech lidí sleduje změny politického myšlení 20. let 20. století. Používá zde vnitřní monolog. Z celé trilogie nejkvalitnější dílo.
  • Hra s ohněm – (1948), politický román vypráví o osudu G. Dimitrova (obviněného ze zapálení říšského sněmu). Dostupné online.
  • Život proti smrti – (1952), dokončuje osudy hlavních postav na konci války.

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Její poezie je velmi politická a trpí všemi problémy poezie 50. let 20. století.

  • Zpěvník – (1939)
  • Verše Mateřské – (1940)
  • Rafael a Satelit – (1944), veršovaná jinotajná povídka o domově – téměř nepolitické dílo.
  • Radost i žal – (1945)
  • Vyznání lásky – (1949)
  • Milióny holubiček – (1950)
  • Čínský úsměv – (1954)
  • Praha – (1954)
  • Marie Curieová – (1957), poéma – téměř nepolitické dílo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]