Josef Klausner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Klausner
Joseph Klausner.jpg
Josef Klausner na fotografii z roku 1912
Rodné jméno Josef Gedalja Klausner
Narození 20. srpna 1874
Valkininkai
Úmrtí 27. října 1958 (ve věku 84 let)
Jeruzalém
Narození 20. srpna 1874
Úmrtí 27. října 1958 (84 let)

Josef Gedalja Klausner (hebrejsky יוסף גדליה קלוזנר; žil 20. srpna 187427. října 1958) byl židovský historik, profesor hebrejské literatury a hlavní redaktor Hebrejské encyklopedie. Byl zaníceným účastníkem sionistických polemik, podporujícím revizionistickou a náboženskou ideologii, a kandidátem na úřad presidenta v prvních izraelských prezidentských volbách v roce 1949, ve kterých podlehl Chajimu Weizmannovi poměrem 83 ku 15 hlasům.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v litevské vesnici Olkeniki a počátkem 20. století jeho rodina Litvu opustila kvůli narůstajícímu antisemitismu (podle vyprávění jeho synovce Amose Oze bylo důvodem odchodu zdraví jeho babičky) a usadila se v Oděse, kde žilo její nejbližší příbuzenstvo a kde se mu dostalo vzdělání. Pohyboval se ve vědeckých, literárních a sionistických kruzích. Klausner byl zapáleným sionistou a znal se osobně s Theodorem Herzlem.

Roku 1912 poprvé osobně navštívil Palestinu a v roce 1919 se tam přestěhoval. V roce 1925 se stal profesorem hebrejské literatury na Hebrejské univerzitěJeruzalémě. Angažoval se v historických výzkumech období Druhého chrámu. Přestože nebyl ortodoxním židem, dodržoval šabat a dietní předpisy. Měl obsáhlé znalosti Talmudu a midrašové literatury.

Josef Klausner náležel ke kruhu ruských sionistických aktivistů v Oděse, kam patřil i Ze'ev Žabotinský a Menachem Usiškin, a přestože nepatřil přímo ke členům strany, byl souputníkem revizionistických sionistů. Klausner se významně podílel na „sionistické výchově“ v hnutí revizionistické mládeže Bejtar, a na mládežnických nacionalistických hnutích vůbec. Jako akademický činitel se znalostí židovské historie byl poněkud netypicky také aktivistou v sionistických polemikách a jen zřídka stál na pozicích většiny sionistického vedení; to mu také vyneslo značnou židovskou nelibost z neúspěchu sionistického establishmentu v Palestině. V červenci 1929 Klausner založil Výbor pro zeď nářků na obranu židovských práv a pro řešení problémů okolo přístupu k Západní zdi.[1] Demonstrace revizionistické mládeže vzešlé z činnosti výboru byly později Shawovou komisí označeny za bezprostřední příčinu nepokojů z roku 1929.[2] Důsledkem následných nepokojů bylo také zničení jeho domu v Talpijotu.

O svém slavném strýčkovi píše Amos Oz ve své autobiografii Příběh o lásce a tmě (kap. 9–11).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Doktorát získal Klausner v Německu. Největší ohlas vzbudil svou knihou o Ježíšovi. Kniha Ježíš Nazaretský a její pokračování Od Ježíše k Pavlovi ho povznesla mezi literární velikány. Klausner zde vysvětluje, že Ježíše je nutno chápat jako Žida a Izraelce, který se pokoušel o reformu náboženství a zemřel jako oddaný Žid. Autor byl kvůli tomu napadán stejně ze strany židů jako křesťanů. Anglikánský kněz Herbert Danby si informační hodnoty díla cenil natolik, že jej přeložil z hebrejštiny do angličtiny, aby informace zpřístupnil anglickým vědcům. Několik duchovních bylo tímto kontroverzním dílem rozhořčeno natolik, že žádali Danbyho odvolání z Jeruzaléma.[3] Později získal katedru židovské historie.

Ačkoli byl zapáleným sionistou, měl Klausner četné spory s Chajimem Weizmannem. Oba kandidovali v prezidentských volbách 1949, prvním izraelským prezidentem se stal Weizmann.

Ceny a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • Roku 1941 a 1949 byla Klausnerovi udělena Bialikova cena za přínos k židovskému myšlení.[4]
  • Roku 1958 získal Cenu Izraele za židovská studia.[5]
  • Roku 1982 ohodnotil stát Izrael jeho vědecké úspěchy vydáním známky s jeho portrétem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Klausner na anglické Wikipedii.

  1. SHINDLER, Colin. The Triumph of Military Zionism: Nationalism and the Origins of the Israeli Right. Londýn, New York : I. B. Tauris & Co Ltd, 2006. ISBN 9781845110307. S. 96–97. (anglicky) 
  2. MATTAR, Philip. The Mufti of Jerusalem: Al-Hajj Amin Al-Husayni and the Palestinian National Movement. New York : Columbia University Press, 1988. 158 s. ISBN 0231064632. S. 48. (anglicky) 
  3. OZ, Amos. Příběh o lásce a tmě. [s.l.] : Paseka, 2003. 472 s. „(…) anglikánští misionáři v Jeruzalémě se dožadovali, aby arcibiskup propustil doktora Danbyho, který Ježíše Nazaretského přeložil do angličtiny, protože to byla kniha 'poznamenaná kacířstvím, líčící našeho Spasitele jak reformního rabína, jako smrtelníka a jako žida, který s křesťanstvím nemá vůbec nic společného.'“. ISBN 978-80-7185-998-7. S. 63.  
  4. Seznam nositelů Bialikovy ceny 1933–2004 [online]. Město Tel Aviv, [cit. 2011-12-16]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. Nositelé Ceny Izraele 1958 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael, [cit. 2011-12-16]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu