Edward Weston

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Edward Henry Weston
Pro nápovědu klikněte
Margrethe Mather a Edward Weston na fotografii Imogen Cunninghamové
Narození 24. březen 1886
Highland Park, Illinois
Úmrtí 1. leden 1958
Big Sur, California
Příčina úmrtí Parkinsonova nemoc
Povolání fotograf
Ocenění Guggenheimovo stipendium
Citát
Fotoaparát by měl být používán pro zaznamenávání života, pro umělecké ztvárněním pravé podstaty věcí samotných, ať už je to vyleštěná ocel nebo živé tělo.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Margrethe Mather a Edward Weston na fotografii Imogen Cunninghamové, 1923

Edward Henry Weston (24. března 18861. ledna 1958) byl americký fotograf, a spoluzakladatel skupiny f/64. Většina jeho prací byla zhotovena na velkoformátový fotoaparát 8x10 palců.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Edward Henry Weston se narodil v Highland Parku, státě Illinois, 24. března roku 1886.[1] Ke svým šestnáctým narozeninám roku 1902 dostal svůj první fotoaparát Kodak Bull's-Eye #2, a začal fotografovat v parcích v Chicagu a na farmě své tety. Weston měl velmi rychle úspěch a Institut umění v Chicagu vystavil jeho fotografie o rok později v roce 1903.

Roku 1906 Weston přešel do Kalifornie, kde se rozhodl zůstat a věnovat se kariéře fotografa. Vzal si za ženu Flora May Chandler roku 1909, a spolu měli čtyři syny: Chandlera (1910), Bretta (1911), Neila (1914) a Coleho (1919). Roku 1910 otevřel Weston své první fotografické studio v Tropicu v Californii (dnes Glendale) a píše články o nekonvenčních metodách portrétování pro vybrané vysokonákladové časopisy.

Po roce 1927 Weston fotografoval hlavně akty, zátiší, své oblíbené mušle, studie rostlin a krajinné výjevy. Po několika výstavách svých děl v New Yorku, roku 1932 založil spolu s Anslem Adamsem, Willardem Van Dykem a dalšími skupinu f/64. Terminus technicus f/64 označuje největší clonové čísloclonu, kterou lze nastavit (nejen) na velkoformátovém fotografickém aparátu, díky které se dosahuje maximální hloubce ostrosti, což umožňuje dosáhnout ostrosti snímku od popředí do pozadí. Odpovídá to filosofii přímé fotografie, která reagovala na piktorialistické metody, které byly dosud v módě. Centrum Center for Creative Photography na University of Arizona v Tucsonu vlastní kompletní archiv děl Edwarda Westona.

Pokud mám něco hodnotného vzkázat začátečníkům, bude to fakt, že ve fotografii neexistují zkratky.[2]
— Edward Weston

Jeho fotografie jsou také součástí sbírky Fotografis, která byla představena na začátku roku 2009 v Praze.[3]

Nemoc[editovat | editovat zdroj]

Weston onemocněl Parkinsonovou nemocí, své poslední fotografie udělal v rezervaci Point Lobos v roce 1948. Zemřel ve svém domě na Wildcat Hill v Big Sur ve státě Kalifornia 1. ledna 1958. Bylo mu 71 let.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Nejpopulárnější:
"Paprika č. 30"
"Dunes, Oceano"
"Akt, 1936"

Historie cen:
1970 - 1979: $500 – $1,500
1980 - 1989: $3,000 - $50,000
1990 - 1999: $10,000 - $300,000
Po roce 2000: $5000 – $500,000

Přestože byl známým fotografem, prodával své obrázky za cenu od sedmi do deseti dolarů. Dnes se ceny dosahují až do jednoho milionu dolarů.

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Citáty[editovat | editovat zdroj]

  • "Fotografie je pro amatéra rekreace, pro profesionála je to práce a také těžká práce, bez ohledu na to, jak by mohla být příjemná."
  • "Fotoaparát by měl být používán pro zaznamenávání života, pro umělecké ztvárněním pravé podstaty věcí samotných, ať už je to vyleštěná ocel nebo živé tělo."
  • "Nemohu uvěřit, že jsem se učil něco hodnotného, pokud to zrovna nebyla rebolova vůle."
  • "Chtěl bych, aby nádhera byla interpretována pomocí čoček bez zásahu umělce."
  • "Nikdo nemůže říkat druhému jak vidět. Kompozice je způsob vidění a je-li slabá nebo silná, závisí na osobnosti. Její pravidla jsou přejata z práce velkých mistrů a užívána slabými imitátory, kteří s nimi stejně nic podstatného nevytvoří"
  • fotografie má proniknout pod povrch svého objektu a rozeznat moment, kdy tvář je bez masky a odhaluje vnitřní já...[5]

Vybrané publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Edward Weston: The Last Years in Carmel
  • Edward and Brett Weston: Dune
  • The Daybooks of Edward Weston
  • Edward Weston: Nudes
  • Portraits by Edward Weston
  • Tina Modotti & Edward Weston: The Mexico Years
  • Edward Weston: His Life
  • Edward, Cole, Kim Weston: Three Generations of American Photography
  • Edward Weston: 1886-1958
  • Edward Weston (Masters of Photography Series)
  • Laughing Eyes (a collection of letters between Edward and Cole Weston)
  • Through Another Lens: My Years with Edward Weston by Charis Wilson and Wendy Madar (1998) ISBN 0-86547-521-0

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Registrace vojáků do 1. sv. války
  2. http://www.milujemefotografii.cz/10-citatu-o-fotografii-ktere-musite-znat?utm_source=newsletter-mf&utm_medium=mailing&utm_campaign=newsletter-mf-30052013
  3. AUER, Anna; MRAZ, Werner; STANEK, Ivo. Katalog k výstavě Fotografis collection reloaded. [s.l.] : Palác Kinských - Národní galerie v Praze (Praha), 2009.  
  4. THE ART INSTITUTE OF CHICAGO. Featured Works [online]. USA: Art Institute of Chicago, 2009, [cit. 2009-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. MARVANOVÁ, Eliška. Současná francouzská portrétní fotografie v kontextu historického vývoje portrétní tvorby, bakalářská práce [online]. Brno: Filosofická fakulta Masarykovy univerzity, Ústav hudební vědy, 2006, [cit. 2010-06-19]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]