Batikování
Batikování je řemeslná vykrývací technika užívaná při zdobení a barvení různých předmětů běžné denní potřeby, např. textilií (např. triček), velikonočních kraslic, keramiky, dřevěných výrobků apod.
Podstata této metody spočívá v překrytí míst, jež mají zachovat svoji původní barvu nějakým překryvným materiálem, např. voskem nebo i jiným vhodným materiálem (kupříkladu lístečky rostlin). Ostatní nezakrytý povrch předmětu se pak obarví (s výjimkou dřeva, jež se moří). Až tato barva zaschne, krycí materiál se z barveného povrchu odstraní a původně vykryté plošky vytvoří ornament nebo zachovají obrys původního vzoru v barevně tónované ploše. Moderní polygrafická technologie, jež používá stejný princip se nazývá sítotisk - neboli tisk přes textilní síto.
Technika batikování se hojně uplatňuje při běžné výtvarné tvorbě i při lidové umělecké tvořivosti, snadno se s ní totiž dá pracovat i v běžném domácím prostředí.
Známe mnoho druhů batikovacích technik – vosková, šitá, vázaná, skládaná, sypaná, namáčecí, šibori, savová, ….
Batika textilu [editovat]
Batika je stará technika barevného zdobení látek, původem z Asie. Batikování je dnes v našich končinách oblíbené hobby zejména ve spojení s textilem. Již se nejedná o ryze přírodní postupy, ale jednoduše o barvení oděvů, kdy se za pomocí různých triků a speciálních barev dociluje náhodných či chtěných efektů na barevných textilu.
V dnešní době se batika dělí na batiku
- vyvazovanou (neboli mačkanou či klasickou)
- v mikrovlnné troubě
- šitou
- za studena
- voskovou
Záleží především na typu barev, použitých pomůckách a způsobu provedení, neboť na každou techniku se dají koupit barvy speciální.
Literatura [editovat]
- Karel Štrunc, Miloš Nevařil - Techniky malířské a kašérské práce, vydalo Státní nakladatelství technické literatury v roce 1985, katalogové číslo 04-309-85