Ostrost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Obrázek s uměle zvýšenou ostrostí čar vlevo dosažený zvýšeným kontrastem na okrajích

Ostrost je schopnost lidského oka odlišit dva body v prostoru nebo na snímku.

Zraková ostrost[editovat | editovat zdroj]

Zraková ostrost závisí na schopnosti optického aparátu zaostřit paprsky na sítnici, ale také na průhlednosti oka, intenzity osvětlení a hustotě a zapojení fotoreceptorů v daném místě sítnice. Minimální zorný úhel ve žluté skvrně, kde je největší množství čípků, je 1 úhlová minuta (této hodnotě se říká rozlišovací schopnost oka) - vzdálenost obrazů na sítnici je pak pouhých 5 μm, mezi dvěma podrážděnými světločivými buňkami je jedna nepodrážděná.

Lidské oko neustále přeostřuje z místa na místo a vzniká tak pocit, že vidíme stále ostře. Rychlost svalů v oku je velmi rychlá a vnímání lidského mozku je naprogramováno tak, abychom si neustálého přeostřování nevšimli. Když se soustředíme například na náš prst, který je deset centimetrů od oka a vnímáme přitom ostrost předmětů na obzoru, vidíme je jako rozmazané.[1][2]

Pojem ostrosti[editovat | editovat zdroj]

Znázornění kružnice splývání s úhlovým poloměrem 1 minuta; body uprostřed ní vidíme jako jeden
Související informace naleznete také v článku Hloubka ostrosti.

Chápání ostrosti vychází z definice ostrého a neostrého obrazu. Lidské oko má omezenou rozlišovací schopnost. Rozpozná dva body, jenom pokud jejich úhlová vzdálenost je vyšší než zhruba 1 úhlová minuta. Pokud jsou dva body blíže, začnou zdánlivě splývat do jediného bodu. Nakreslíme-li si okolo libovolného bodu kružnici s úhlovým poloměrem 1 minuta, pak všechny body ležící uvnitř této kružnice budou splývat s původním bodem a všechny body vně této kružnice budou vidět jako samostatné body.

Této kružnici se v angličtině říká Circle Of ConFusion (kružnice splývání) a má zkratku COF.

V praxi jedna úhlová minuta znamená, že budeme-li za ideálních světelných podmínek sledovat předmět z běžné čtecí vzdálenosti, budou nám splývat všechny body bližší než cca 1/6mm, tedy 0,166667mm.

Fotografický průmysl považuje za normální rozměr fotografie pozorované z běžné čtecí vzdálenosti 13×18cm. Taková fotografie vznikne jako pětinásobná zvětšenina políčka kinofilmu, tedy poloměr COF přeneseného na kinofilm je cca 0,166667/5 = 0,033333mm.

Kdykoliv tedy objektivem promítneme na políčko kinofilmu bod s takovou ostrostí, že jeho obraz je menší než 0,033333mm, jeví se obraz jako ostrý. Je-li průmět bodu kolečko o poloměru větším než COF, jeví se lidskému oku takový obraz jako rozmazaný.

Hloubka ostrosti DOF (Depth Of Field) je tedy rozmezí vzdáleností předmětů, jejichž body se promítnou na film jako kružnice o poloměru menším než je COF.

Jak je z předchozího vidět, poloměr COF závisí na velikosti zvětšeniny, formátu filmu, na který byl obraz snímán a vzdálenosti, ze které fotografii pozorujeme.

Proto se například billboard jeví z velké vzdálenosti jako perfektně ostrý, ačkoliv při pozorování z blízka na něm zřetelně uvidíme skvrny odpovídající jednotlivým barevným bodům.

Fotografická ostrost[editovat | editovat zdroj]

Ostrost ve fotografii je hranový kontrast obrazu. Ostrost závisí na velikosti derivace kontrastu vzhledem k prostoru. Zjednodušeně řečeno se lidskému oku zdají kontrastnější obrázky ostřejší.

Na příkladu (viz výše) byly namalovány dvě světlé šedé linky na šedém pozadí. Ostrost linky vlevo byla uměle zvýšena přidáním jednoho tmavšího a jednoho světlejšího proužku.

U fotoaparátů rozeznáváme různé druhy ostření:

  • Ruční (manuální) ostření
  • Jednorázové (single) ostření
  • Průběžné (kontinuální) ostření

Ostření fotoaparátu záleží na volbě rozložení zaostřovacích bodů.

Příklad ostření u Canon EOS 7D[editovat | editovat zdroj]

Speciální vlastností zrcadlovky Canon EOS 7D je její systém ostření. Obsahuje 19 ostřících bodů a každý z nich je křížový. z těchto bodů si můžete ručně vybrat z 5 možností:

  • automatický výběr ze všech 19 bodů
  • výběr jednoho bodu
  • rozšíření bodů AF
  • celý křížový bod
  • zónové ostření (vybrat si můžete z 5 definovaných zón)

Navíc, díky integrovaném gyroskopu zde existuje možnost výběru jiných osrtřících bodů pro vodorovné a pro svislé snímání.

Úprava ostrosti[editovat | editovat zdroj]

Řada procesů, které se zabývají úpravou obrazu, pracuje s ostrostí - jako například unsharp mask.

Originál, lehce doostřeno, silně doostřeno pomocí unsharp mask.

Příklad rozmazané fotografie restaurované pomocí Wienerovy dekonvoluce:

Zleva: povedený ostrý snímek, rozmazaný snímek a uměle zostřený snímek dekonvolucí. Všimněte si některých artefaktů v opraveném obrázku.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lidské tělo (z anglického originálu The Joy of Knowledge), Praha: Albatros, 1988.
  2. Jan Branč, Neostrá fotografie na přelomu století, diplomová práce, ITF Opava.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • The Focal Encyclopedia of Photography, Focal Press, 1956, Ed. Frederick Purves

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]