Nonstop (román)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Nonstop je sci-fi román, poprvé vydaný roku 1958, jehož autorem je Brian Wilson Aldiss. V originále se román jmenuje Non-stop, ačkoliv několik jeho vydání v USA nese titul Starship (Vesmírná loď).

Česká vydání knihy[editovat | editovat zdroj]

V češtině byla kniha s ponechaným názvem Nonstop vydána několikrát. Jedno z prvních vydání vydalo nakladatelství Odeon v Praze v roce 1979, tehdy jako brožovanou knížku s nákladem 50 000 výtisků, 240 stranami, v edici Čtení na dovolenou[1].

Děj[editovat | editovat zdroj]

Hlavní postavou románu je Roy Complain, který žije ve světě, o němž jeho předkové před mnoha generacemi mnohé zapomněli, že spoustu poznatků zůstalo jen v podobě mýtů a legend a spoustu dalších věcí si museli znovu interpretovat. Lidé pak žili v tomto pro ně přirozeném prostředí, aniž by měli tušení, kde se vlastně nacházejí.

Roy Complain se nakonec s několika společníky vydají na pouť s jasným cílem odhalit jedno z největších tajemství jejich světa a zmocnit se ho. Cestou se přitom dostávají do dosud pro ně nemyslitelných situací včetně několika nečekaných setkání. Cestou se přitom díky tomu postupně dozvídají o vlastním světě, až nakonec se (spolu se čtenářem) dozvědí plnou pravdu o tom, kdo jsou, odkud pocházejí a posledními událostmi knihy snad i kam směřují.

Kniha sama je dělena do čtyř částí, každá pak dělená do několika jen číslovaných kapitol.

Ubikace[editovat | editovat zdroj]

Seznamujeme se s Royem Complainem, který je na pozici lovce v Greenově kmeni. Žijí v koridorech lemovanými různými místnostmi a jejich vesnice je ve všech chodbách ohraničena zátarasy. Za nimi se nachází jen poniková houština, která se zdá být nekonečná a která se táhne všemi chodbami kam až vědomosti všech obyvatel Ubikací sahají. V ponikovém porostu pak žijí různá zvířata, která jsou lovci lovena pro maso i kůži. Všichni věří, že celé to místo bylo vytvořeno Obry, kteří však již vyhynuli a místo nich převzali svět právě lidé. Legendy o Obrech vycházejí z toho, že vše, s čím se setkávají, se zdá být pro ně enormně velké.

Při jedné lovecké výpravě, na kterou Roy vezme sebou i svou ženu Gweny, se setká s lovci z jiného kmene. Ti je však zaskočili v okamžiku, kdy byli odděleni a ti se zaměřili na Gweny, kterou unesli. Roy je pak za to potrestán, že připravil kmen o ženu. Později se u něj zastaví místní kněz Henry Marraper a nabídne mu účast na výpravě do legendami opředené Přídě. I když se mu to z počátku nezamlouvá, tak se nakonec s knězem a třemi dalšími společníky vydávají na cestu.

Pustiny[editovat | editovat zdroj]

Hned na začátku cesty, jakmile opustí hranice vesnice, se všem svým společníkům pokouší kněz Marraper vysvětlit cíl jejich cesty. Pokouší se jim vysvětlit,že Svět je ve skutečnosti Loď, která se řítí prostorem zvaným vesmír za cílem, který byl již dávno zapomenut. Bob Fermour (další z účastníků výpravy) však k téhle informaci přistupuje poněkud laxním způsobem a na počáteční prohlášení kněze "jsme na lodi" odpoví okamžitě "samozřejmě". Pro Roye je to naopak poněkud nepřijatelná představa, se kterou se nedokáže vypořádat ani poté, co jim všem kněz ukáže plánek v nedávno nalezené knize, která se jmenuje "Rukověť elektrických obvodů hvězdoletu". Na plánu jim také ukáže cíl jejich cesty - velitelské centrum, kam chtějí dorazit, najít kapitána, který ovládá loď, a převzít nad lodí vládu. Pojmy jako loď, vesmír jsou jim zcela nepochopitelné.

Cestou pustinami se také Roy spolu s Ernem Rofferym (další společník) setká s Obry, o nichž byli všichni přesvědčeni, že vyhynuli. Vyvine se to v přestřelku a Roy je omráčen. Když se Roy plně probere z omráčení, je sám. Vrátí se tedy ke svým společníkům a vypráví, co se stalo, ale společníci mu nechtějí moc věřit. Obři přece vyhynuli již před mnoha generacemi. Druhý společník, Roffery, se nevrátil.

Během dalšího putování dorazí do míst, kde přestává existovat gravitace. S obtížemi toto místo překonají, ale pak náhle uslyší, že je někdo sleduje. Ve velké otevřené místnosti, hustě zarostlé poniky, však ztratí ve snaze jim utéct směr a tak je nakonec dostihnou. Jednoho z nich bohužel i šípy zastřelí. A tak tedy zůstávají již jen tři. Roy Complain, Henry Marraper a Bob Fermour. Pronásledovateli nebyl nikdo jiný než lidé z Přídě.

Příď[editovat | editovat zdroj]

Jejich přemožitelé je odvedou do přídě, která je podobně, jako jejich vesnice, oddělena od ponikových houštin zátarasy. Tyto jsou však mnohem bytelnější, připevněné napevno, ne jako posuvné v jejich vesnici, která se postupně sunula koridory, a navíc opatřené i jemnými sítěmi, které bránily jinak všudy přítomnému hmyzu proniknout do lidmi obývaných prostor Přídě.

Všichni tři jsou vyslýcháni vyšetřovatelem Scoytem a vyšetřovatelkou Vyanovou, aby se zjistilo kdo jsou, odkud jsou a hlavně, jestli to jsou lidé. Krom lidí totiž prý existují ještě i Vetřelci, kteří se rodí z bahna v ponikových houštinách, kteří se podobají lidem, žijí s nimi a jsou jejich nepřáteli. Po společném výslechu přijde i výslech po jednom.

Marraper se je marně pokouší šokovat prohlášením o tom, že Svět je Loď, což ale na Přídi všichni vědí. Při snaze nalézt Řídící středisko naleznou místo něj jen holé zdi a žádný průchod do něj. Roy je pak vystaven testu, kterým projde a dokáže, že je člověkem. Bob Fermour však nikoliv a je uvězněn jako Vetřelec.

Oba společníci (Marraper a Complain) jsou potom představeni místnímu knihovníkovi, který jim vypráví o lodi, o vesmíru, sluncích i planetách, ale jeho vlastní znalosti těchto věcí jsou jen povrchní. Vypráví, že loď byla na cestu k jiné planetě, aby tam založila kolonii a pak se vydala zpět. Podle toho, že byly nalezeny mikrofilmy označené nápisy jako "přelet nad kontinentem A Nové Země" usoudili, že loď na planetu dorazila a že je teď na cestě zpět. Mikrofilmy samotné však jsou vlhkem poškozené.

Pak jim také ukáže Příďový svitek, který tvoří seznam guvernérů přídě, ačkoliv v době příběhu je Příď řízena Radou pěti, jejíž je knihovník členem. U prvního guvernéra je poznámka "Jsem čtvrtým kapitánem velícím této lodi na její cestě domů, avšak protože to slovo zní dnes už jen jako ironie, rozhodl jsem se pro titul guvernér. Snad není příliš nadnesený." Díky tomuto svitku dokázali stanovit, že jsou na cestě již 23 generací.

Do Přídě přijde člověk z Gregovy bandy v roli vyslance a chce vyjednat dohodu s Přídí. Nikomu však nechce říct žádné podrobnosti, že se je dozví zástupce Přídě od samotného Grega, kterému jeho lidé říkají kapitán. Zjistíme přitom, že je to Royův léta ztracený starší bratr. Roy se rozhodne, že bude vyslancem Přídě a s ním nakonec jde i vyšetřovatelka Vyanová. Když za ním dojdou, zjistí, že jeho kmen je v dosti žalostném stavu, jako po bitvě. Dozvídají se, že ona krvavá bitva se odehrála ne mezi dvěma kmeny, ale mezi Gregovým kmenem a inteligentními krysami.

Návrh, který chce Greg Přídi přednést, spočívá v tom, že jim bude dovoleno usadit se v přídi a na oplátku nabízel veškerý potenciál svého kmene k obraně Přídě před útoky ať už jinými kmeny či krysami.

Když se ptají, proč si nechá říkat kapitán, odpoví jim, že našel starý deník, který patřil prvnímu kapitánovi lodi. Kapitánovi Gregory Complainovi, jehož byli Roy i Greg vzdálenými potomky. Když se vydávají na cestu zpět do Přídě, dá Greg svému bratrovi velmi výkonný tepelný zářič a Vyanová v nestřeženém okamžiku sebrala deník Gregoryho Complaina.

Zpět v Přídi mezitím došlo k nečekaným událostem. Byli spatřeni Obři, a co víc, byli viděni jak z cely zachraňují Vetřelce Fermoura. Až dosud se věřilo, že Obři jsou vzdálenými předky lidí a že lidem předali vládu nad světem/lodí. Tím, že byli spatřeni, jak osvobozují Vetřelce, se však stali v očích lidí pro ně hrozbou, když se s nimi spolčují.

Když se tedy Vyanová s Complainem vrátí do Přídě, je Gregova nabídka přijata téměř ihned, neboť začal hon na Obry a bylo potřeba každé ruky. O tepelném zářiči ani o deníku nikomu ale nic neřekli. Deník si pak Roy s Laurou Vyanovou společně v její kajutě přečetli.

Deník Gregoryho Complaina[editovat | editovat zdroj]

Z deníku se dozvídáme, že loď odlétá od planety zvaná Nová Země, páté planety systému Procyon v souhvězdí Malého Psa. Byl prvním kapitánem na cestě zpět k Zemi od nově založen kolonie. Mnoho kolonistů zůstalo na planetě a s nimi i mnoho zvěře a strojů. Cesta domů měla podle předpokladů trvat sedm generací. Což je pro Complaina i Vyanovou šok, neboť věděli, že jsou generací dvacátou třetí.

Dále se dozvídají, že po několika dnech onemocnělo mnoho zvířat a i mnoho rostlin. Veškeré pokusy je vyléčit selhávaly. Pak se to ale u rostlin začalo obracet k lepšímu a obzvláště některé druhy hydroponiků si po ní začaly vést nadmíru dobře. Hydroponiky byly rostliny vyšlechtěné z černého bezu a sloužily k recyklaci ovzduší a obnově kyslíku.

Pak jistou nemocí onemocnělo i několik lidí. Každým dnem jich přibývalo. Devět dnů po nakažení prvních z nich jich většina až na jedno děvče zemřeli. Tento devítidenní cyklus se stal jedinou jistotou této nemoci. Kdo přežil devátý den, se pak do několika dnů plně uzdravil. Jen se pak pohyboval poněkud trhaně a jakoby zrychleně.

Nakonec se i přišlo na to, co tuto devítidenní zimnici, jak byla označena, způsobilo. Na planetě si na loď zavlekly dosud neznámou aminokyselinu, která měla na svědomí vytváření obzvláště složitých bílkovin, s nimiž si organismus nedovedl poradit. Když jejich množství v těle přesáhlo určitý práh, propukla devítidenní zimnice. Pokud si během té doby organismus dokázal s těmito bílkovinami poradit a rozložit je, tak člověk přežil a do budoucna se již s nimi dokázal vypořádat. V opačném případě zemřel.

V deníku se dále dozvídáme, že jeden z členů posádky začal kázat ostatním nové učení, které bylo namísto víry v boha založené na psychologii (běžný pozdrav v době příběhu byl "prostor pro tvoje ego"). Také že v důsledku neléčitelné a nebezpečné choroby mnozí požadovali návrat na kolonii a dokonce došlo i k nebezpečnému výbuchu v jedné části lodi (viz oblast bez gravitace). Po tomto incidentu nechal kapitán zničit všechny zbraně až na tzv. paprskomety, které nedokázaly nijak poškodit vnitřek lodě a zabránil tím dalším podobným katastrofám.

Kapitán Gregory Complain také zmiňuje i řídící středisko, čímž potvrzuje jeho existenci. A to i přesto, že Vyanová tam s Marraperem byla a žádné nenašla.

Po skončení čtení deníku vyzkoušeli Roy a Laura Vyanová i tepelný zářič a zjistili, že dokáže se prořezat skrz stěny kajut. Zamířili tedy do špičky lodi a pokusili se prořezat holou zdí ve směru, kde by mělo být řídící středisko. A skutečně jej za rozřezanou zdí naleznou. A přes odchlípnutou část stažených okenních rolet poprvé vidí vesmír, i když jen jeho maličkou část. Avšak středisko je úplně zničené.

Touha[editovat | editovat zdroj]

Vrátí se zpět do obývaných částí přídě, kde na plné obrátky probíhá hon na Obry. Zároveň se dozvídáme, že ten přístroj někde ztratil jeden z Obrů a tak jej získal kmen Royova bratra. Zářič předali vyšetřovateli Scoytovi, v němž se rozhořel neuhasitelný plamen, který vyvrcholil tím, že začal velmi aktivně pomocí nástroje rozebírat loď ve snaze najít tajné doupě Obrů a Vetřelců. Na lodi mezitím také vypukne požár, který se šíří, ačkoliv až dosud si protipožární mechanismy lodi se vším poradily.

Roy a kněz Marraper naleznou v odlehlé části lodě, pro ně donedávna nepřístupné, Boba Fermoura. V tu chvíli se k nim přidají i Vyanová s Royovým bratrem Gregem. Všech pět se pak vydají na příď do řídícího střediska.

Tam, ve snaze zachránit loď, uzavřou všechny uzávěry, oddělující od sebe všech jejích 84 palub, aby tím zabránili šíření požáru, inteligentních krys a také i demoličního běsnění (přepážky a plášť lodi odolávaly tepelnému paprskometu). Tam se také od Fermoura dozvídají, že nikdo z obyvatel lodi se nemá dostat zpět na planetu Zemi. A začne vysvětlovat.

Když se na dohled objevila vracející se loď, Země se s ní snažila spojit, ale bez odpovědi. Přilétnuvší lodě zjistily, že v důsledku devítidenní zimnice byla na lodi doba temna. Loď byla zatažena na oběžnou dráhu a obyvatelé lodě ale byli ponecháni na ní. Přestali už totiž být tak úplně lidmi. Cizí aminokyselina a jí vytvářené bílkoviny způsobily, že lidé začali žít až 4× rychleji než je normální délka lidského života. A taky že se v důsledku omezených prostor na lodi i začali zmenšovat. Hydroponiky, kterým se poté, co si přečkaly svoje boje s novými bílkovinami, začalo značně dařit, se rozšířily po celé lodi a celou ji vyplnily v podobě neprostupných ponikových houštin.

Proto vznikly legendy o Obrech, kteří to všechno postavili, protože jejich potomci nedosahovali výše větší než 150 cm. Obři, kteří byli potom náhodně občas zahlédnuti byli údržbáři ze Země, kteří se starali o chod lodi a její údržbu. Vetřelci jsou zase lékaři a učitelé, kteří pomáhali lidem dostat se mimo vliv podivného Učení a pomáhali jim vést lepší život. Ovšem jen opatrně a pokradmu. Za "Vetřelce" však byli vždy vybíráni jen ti nejmenší, kteří se dokázali naučit pohybovat se a mluvit co nejrychleji a vystačit jen s krátkým spánkem. Sám Fermour ale není ani lékař, ani učitel, ale antropolog, který Motáky studoval. Motáci jim ostatní lidé říkali proto, že se pohybují tak rychle, že se jim z toho motá hlava.

V závěru knihy pak dojde ke zkratu v ovládacích panelech, díky němuž dojde ke spuštění poplachového automatu, který pak loď rozdělil podle palub na 84 samostatných objektů. Tím se loď dostane do takového stavu, který je již neopravitelný a je tedy i zároveň skutečnou nadějí pro její obyvatele, že se vrátí na Zem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ALDIS, Brian. Nonstop. Praha : Odeon, 1979. Kapitola Tiráž, s. 240.