Přeskočit na obsah

Suburbikální diecéze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Suburbikální diecéze jsou diecéze v okolí Říma (sub urbe), jejichž tituláři jsou kardinály-biskupy.

Vznik a vývoj suburbikálních diecézí

[editovat | editovat zdroj]

Již v 8. století bylo zvykem, že v lateránské bazilice se střídali po týdnech biskupové, kteří tam měli liturgickou službu. Tito biskupové byli z okolí Říma, ale až od začátku 12. století byly pevně určeny diecéze, jejichž biskupové byli považovány za „kardinálské“. Jednalo se o tzv. suburbikální diecéze, tedy takové, které bezprostředně sousedily s římskou diecézí:

  • Ostie,
  • Porto a Santa Rufina (Silva Candida),
  • Albano,
  • Sabina,
  • Tusculum (Frascati),
  • Præneste (Palestrina).

Kardinálové-biskupové pak měli k papeži vztah jako k metropolitovi církevní provincie.

Ve 12. století byly Kalixtem II. sjednoceny diecéze Porto a Santa Rufina, takže jich bylo pouze šest. Až v roce 1914 papež Pius X. rozdělil diecéze Ostie a Velletri, sjednocené od roku 1150. Roku 1925 byla s diecézí sabinskou sjednocena diecéze Poggio Mirteto. Roku 1981 byly sjednoceny diecéze Velletri a Segni.

Papež Jan XXIII. v motu proprio Suburbicariis sedibus oddělil vedení těchto diecézí od instituce kardinálů-biskupů a určil, že budou mít vlastního diecézního biskupa. Pouze Ostie, sídlo děkana kardinálského kolegia je spravována kardinálem-vikářem města Říma.

Seznam suburbikálních diecézí v současnosti

[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je titulárních biskupství sedm:

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]