Camerlengo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Znak camerlenga v době sedisvakance. Štít a heslo používá své osobní (popř. rodové).

Camerlengo neboli kardinál komoří je jedním z nejvyšších hodnostářů papežské kurie. V době papežské sedisvakance se camerlengo stává hlavou římskokatolické církve i státu Vatikán. Současným camerlengem je (od roku 2007) kardinál Tarcisio Bertone,[1] který byl do 31. srpna 2013[2] současně také kardinálem státním sekretářem. Původně existoval i zvláštní komoří kardinálského kolegia.

Pravomoci[editovat | editovat zdroj]

Po smrti papeže camerlengo tradičním rituálem za pomoci stříbrného kladívka ověřuje papežovo úmrtí. Poté musí o jeho úmrtí zpravit kardinála státního sekretáře a kardinála vikáře. Vystavuje oficiální papežův úmrtní list a odebere mu rybářský prsten, který je pak na zasedání kolegia kardinálů rozlámán (teoreticky na tolik dílů, kolik je přítomno kardinálů). Bezprostředně po papežově úmrtí musí nechat zapečetit papežovu pracovnu i jeho soukromé pokoje. Je také zodpovědný za organizaci papežova pohřbu a za přípravu a průběh nového konkláve. V době sedisvakance přebírá vedení církve, ostatní členové papežské kurie okamžikem papežova úmrtí (popřípadě rezignace) pozbývají své funkce.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Symbolem camerlenga je červenozlatý pavilon - slunečník (umbraculum, padiglione), který camerlengo v době sedisvakance spolu s klíči svatého Petra podkládá nad svůj osobní znak. Tento znak bývá ražen také na reversu mincí, bylo tomu tak i na vatikánských euromincích při sedisvakanci roku 2005. Umbraculum spolu s klíči bez štítu se stává znakem Svatého stolce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Úřad papežského komorníka byl ustanoven v 11. století ke správě papežského majetku. V době papežovy nepřítomnosti v Římě býval camerlengo pověřován zastupováním papeže. Pozice regenta v době sedisvakance v dnešní podobě se datuje rokem 1521. V 19. století byly při reformě papežské kurie omezeny pravomoci v době papežské vlády, majetkově-správní pravomoci přešly na nově zřízené úřady.

Dva camerlengové byli zvoleni papeži, byl to Gioacchino Pecci – Lev XIII. v roce 1878 a Eugenio Pacelli – Pius XII. v roce 1939. Cencio Savelli – Honorius III. a Rinaldo Conti di Segni – Alexandr IV. byli také camerlengy, avšak ne v okamžiku volby papežem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7544 Církev má nového kardinála komořího
  2. http://attualita.vatican.va/sala-stampa/bollettino/2013/08/31/news/31603.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Milan BUBEN, Encyklopedie heraldiky, Praha 1997, s. 191

Související články[editovat | editovat zdroj]