Alphonse Allais

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alphonse Allais
Narození20. říjen 1854
Honfleur, FrancieFrancie Francie
Úmrtí28. října 1905 (ve věku 51 let)
Paříž, FrancieFrancie Francie
Místo pohřbeníHřbitov Saint-Ouen
Národnostfrancouzská
Období1880 - 1905
Žánrčerný humor, absurdní humor
Významná dílaPředsmrtné spisy, Kapitán Kap
Příbuznísestra: Jeanne Leroy-Allais
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Plné texty děl na Projektu Gutenberg
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alphonse Allais (20. říjen 1854 Honfleur28. říjen 1905 Paříž) byl francouzský humorista, spisovatel a novinář.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny lékárníka a příznivce umění. Ten hostil ve svém domě malíře jako byli například Eugène Boudin, Charles-François Daubigny, Gustave Courbet nebo Édouard Manet. Dále jej navštěvoval například básník Charles Baudelaire. Již v mládí pomáhal otci v lékárně a po vojenské službě odešel v roce 1875 do Paříže studovat chemii. Nejprve pracoval jako farmaceut, poté během studia v laboratoři svého učitele Henri Moissana a spolupracoval s Charlesem Crosem při experimentech s barevnou fotografií. Studia zanedbával a nedokončil.

Již během studií začal od roku 1875 přispívat do časopisu Tintamarre (Rámus); později spolu s Félicienem Champsaurem založili časopis Les Écoles. Byl členem montmarterské bohémy. Byl zakladatelem a členem řady kuriózních spolků, jako například klub Les Hydropathes (Klub nepřátel pití vody), jehož členy byli Sarah Bernhardt, Paul Bourget, Guy de Maupassant, Jean Moréas nebo Georges Rodenbach. Spolek pořádal literární večery s provokativními a absurdními výstupy. Někteří členové klubu včetně Allaise se v roce 1881 stali členy kabaretu Le Chat Noir.

V roce 1894 se oženil. Po zániku kabaretu Chat Noir v roce 1897 se uchýlil do ústraní, přičemž nadále psal povídky a tiskl je.

Po jeho smrti vznikl spolek L'Association des authentiques amis d'Alphonse Allais (AAAAA) – Spolek pravých přátel Alphonse Allaise, který popularizuje Allaisovo dílo.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Po odchodu ze studií v roce 1880 ho otec přestal podporovat, a tak se Allais živil psaním povídek a anekdot pro nejrůznější noviny.

Byl jedním z hlavních autorů kabaretu Le Chat Noir v letech 1881–1897 a šéfredaktorem časopisu Chat Noir, který vydávali členové kabaretu v letech 1882–1898. V kabaretu se rovněž setkal s rodákem ze stejné ulice v Honfleur – s Erikem Satie.

Byl autorem anekdot, absurdního humoru, humorných povídek, mystifikací, smyšlených zpráv a odpovědí na dotazy čtenářů a podobně. Byl rovněž autorem řady bizarních vynálezů (např. antifiltr na výrobu splašků z pramenité vody). Napsal několik set krátkých humoristických povídek, které vycházely v nejrůznějších novinách a časopisech. Nejvýznamnější postavou povídek je Kapitán Kap (Le Captain Cap).

Jeho dramatické pokusy neměly ve své době úspěch. Některá díla byla později zfilmována: L'affaire Blaireau – 1923, 1932, 1958; Le Pauvre Bougre et le bon génie – 1965; některé další náměty jeho povídek.

Spisy[editovat | editovat zdroj]

Výbory povídek[editovat | editovat zdroj]

  • Oeuvres anthumes (Předsmrtné spisy)
    • À se tordre, (1891, K popukání)
    • Vive la vie!, (1892, Ať žije život!)
    • Pas de bile!, (1893, Jen žádnou zlost!)
    • Le parapluie de l’escouade (1893, Deštník škadrony)
    • Deux et deux font cinq, (1895, 2+2=5)
    • On n'est pas des bœufs, (1896, Nejsme volové)
    • Le Bec en l’air (1897, Zobák ve vzduchu)
  • Album primo-avrilesque (1897, Aprílové album)
  • Amours, délices et orgues, (1898, Lásky, rozkoše a varhany)
  • Pour cause de fin de bail (1899, Za příčinou vypršení nájmu)
  • En ribouldinguant (1900, Na flámu)
  • Ne nous frappons pas, (1900, Netrapme se)
  • Le Captain Cap (1913, Kapitán Kap)

Román[editovat | editovat zdroj]

  • L'affaire Blaireau (1899, Případ Blaireau)

Drama[editovat | editovat zdroj]

  • Le Pauvre Bougre et le bon génie (1899, Ubohý chlap a dobrý duch)
  • Monsieur la Pudeur (1904, Pan Stydlivka) – vaudeville

Souborné vydání díla[editovat | editovat zdroj]

  • Oeuvres complètes I–XI, Paris: La Table Ronde, 1965–1970
  • Oeuvres/1, Oeuvres anthumes, Paris: Laffont, 1989, ISBN 2-221-05483-0
  • Oeuvres/2, Oeuvres posthumes : 1877 à 1905. L'affaire Blaireau, Paris: Laffont, 1990, ISBN 2-221-06737-1

České překlady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FRYČER, Jaroslav. Allais Alphonse. In: FRYČER, Jaroslav et al. Slovník francouzsky píšících spisovatelů: Francie, Belgie, Lucembursko, Švýcarsko, Kanada, Maghreb a severní Afrika, „Černá“ Afrika, Libanon, Oblast Indického a Tichého oceánu. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-130-2. S. 72.
  • FRYČER, Jaroslav. Alphonse Allais, Montmartre a Chat Noir. In: ALLAIS, Alphonse. Krásná neznámá. Praha: Odeon, 1981. S. 7–26.
  • LEROY-ALLAIS, Jeanne. Alphonse Allais: souvenirs d'enfance et de jeunesse. [Paris]: Ernest Flammarion, 1913. 316 s. Dostupné online. (francouzsky) 
  • JAKOVSKY, Anatole. Alphonse Allais, le "tueur à gags". Paris: Les Quatre Jeudis, 1955. 174 s. (francouzsky) 
  • COURT, Antoine. Cap et Gaston, inventeurs loufoques. In: MOUREY, Jean-Pierre; VRAY, Jean-Bernard. Figures du loufoque à la fin du XXe siècle: arts et littératures: actes du colloque des 15, 16 et 17 novembre 2001. Saint-Etienne: Université de Saint-Etienne, 2003. ISBN 2862722642. S. 25–40. (francouzsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]