Logopedie

Logopedie (z řeckého ὁ λόγος, logos = slovo, řeč a paideia = výchova) se zabývá problematikou narušené komunikační schopnosti (NKS) ve všech rovinách u všech věkových kategorii.(Lechta, 2005) Zahrnuje tedy vše od nejdrobnějších řečových vad, jako např. chybná výslovnost jedné hlásky, až po masivní řečové poruchy či naprostou nemluvnost. Má nejblíže k speciální pedagogice i k medicíně. V medicíně se setkáme spíše s pojmem klinická logopedie.

Řeč člověka začleňuje do společnosti, ovlivňuje prožívání, poznávání a rozumový vývoj. Vývoj řeči souvisí se slovníkem rodiče či vychovatele. Dítě by mělo do 7 let věku zvládnout veškeré základy mateřského jazyka. Následné rozšiřování vědomostí souvisí se školou, sebevzděláním a medii. Dítěti musí být dovoleno, aby používalo svou slovní zásobu, jak uzná za vhodné, bez ohledu na kvalitu.^[zdroj?]

Struktura poruch řeči

• organická - poruchy na mluvním aparátu
• funkční - prostředí, špatné mluvní vzory, RDMO, duševní nemoc aj.

Členění

• opožděný vývoj řeči až nemluvnost
• vady výslovnosti
• huhňavost
• breptavost
• neurotické poruchy řeči
• centrální poruchy řeči

Externí odkazy

• Logopedická společnost Miloše Sováka
• František Synek: Stručná historie logopedie