Václav Bednář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Václav Bednář (20. prosince 1905 Ostrava12. listopadu 1987 Praha) byl český operní pěvec-barytonista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Původně se vyučil kominíkem, zpěv studoval soukromě u K. Küglera v Ostravě (1922–1925), později ve Vídni u K. Grünwalda a M. Ullanovského (1934–1942). V letech 19281936 byl sólistou ostravské opery. V roce 1936 se stal sólistou brněnské opery, kde působil do svého zatčení gestapem roku 1941, které ho věznilo šest týdnů. Poté mu byla z nařízení okupačních úřadů zakázána umělecká činnost. V letech 19431944 působil v Českém lidovém divadle, po zavření divadel byl až do roku 1945 mimo divadlo. Dne 1. 8. 1945 se stal sólistou opery Národního divadla v Praze a setrval zde až do roku 1972, kdy odešel do důchodu. V letech 19611975 učil zpěv na Pražské konzervatoři. Byl držitelem čestných titulů laureát státní ceny (1949, 1955), zasloužilý umělec (1955), v roce 1963 byl jmenován národním umělcem.

Do ND přišel již jako zcela vyzrálá umělecká osobnost a velmi záhy se stal přední silou ve svém oboru. Základ svého repertoáru nastudoval již v Ostravě a v Brně. Těžištěm jeho repertoáru byla tvorba slovanské provenience, pro nějž ho předurčovala vroucnost, krása a oduševnělost jeho pěveckého projevu. Svůj ušlechtilý baryton uplatnil především v dílech B. Smetany, kde na dlouhou dobu vytvořil vzor smetanovských barytonových postav. Byl vynikajícím Kalinou (Tajemství), Vokem (Čertova stěna), Tausendmarkem (Braniboři v Čechách), Tomšem (Hubička) a především králem Vladislavem (Dalibor, jeho výkon je zaznamenán ve filmové verzi této opery z roku 1952) a Přemyslem (Libuše). Za všechny ostatní je třeba vyzdvihnout Bednářovo ztvárnění ušlechtilého Bohuše z Harasova (Dvořák-Jakobín), Samka (Foerster-Eva, Revírníka (Janáček-Příhody Lišky Bystroušky) a Petra Voka (Pauer-Zuzana Vojířová). Ze světového repertoáru Bednář nastudoval např. Knížete Igora (Borodin-Kníže Igor), Eugena Oněgina (Čajkovskij-Eugen Oněgin) a Valentina (Gounod-Faust).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 1. sešit. Ostrava : Ostravská univerzita ; Opava : Optys, 1993. 112 s. ISBN 80-85819-05-8. S. 19–20.
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 32, 332, 342, 345.
  • JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan Pavel. Malá encyklopedie české opery. Praha : Paseka, 1999. 347 s. ISBN 80-7185-236-8. S. 24.
  • Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 111.
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského, Státního a Národního divadla v Brně : Český divadelní slovník. III, 1884–1994 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Národní divadlo, 1994. 791 s. S. 58–61.
  • PROCHÁZKA, Vladimír (ed). Národní divadlo a jeho předchůdci: slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 18–19.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 66.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]