Nikolaj Alexandrovič Tichonov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Památník Nikolaje Alexandroviče Tichonova

Nikolaj Alexandrovič Tichonov (rusky Николай Александрович Тихонов, 14. května 1905 Charkov - 1. června 1997 Moskva) byl sovětský politik. V letech 19801985 předseda Rady ministrů, a v letech 19761980 také první náměstek předsedy rady ministrů.

Obsah

Životopis [editovat]

Mládí a politika před premiérem [editovat]

Narodil se do rusko-ukrajinské dělnické rodiny, školu absolvoval v roce 1920 a začal pracovat v roce 1930. Ve třicátých letech pracoval jako hlavní inženýr Leninské hutě v Dněpropetrovsku.

Během svého pobytu v Dněpropetrovsku se seznámil s Leonidem Brežněvem. Tichonov se v roce 1940 připojil ke straně. Byl poměrně rychle povýšen a do roku 1950 začal pracovat na ministerstvu průmyslu.

V letech 1955 - 1960 byl náměstkem ministra průmyslu. Na 22. sjezdu strany byl zvolen do ústředního výboru jako člen bez hlasovacího práva. Když byl roku 1976 tehdejší předseda Alexej Nikolajevič Kosygin v pracovní neschopnosti, Brežněv jej jmenoval do funkce prvního náměstka premiéra, neboť byl schopen snížit Kosyginův vliv.

Premiér [editovat]

Když v roce 1980 Alexej Kosygin odstoupil byl jmenován jeho nástupcem. Dařilo se mu zdržet reformu sovětské ekonomiky. Vyzýval ke zlepšení sovětsko-amerických vztahů, ale odmítal všechny spekulace, že by sovětská ekonomika byla v krizi. On sám však o problému věděl a nařídil šetřit a zvýšit produktivitu práce. Érou stagnace se mu podařilo snížit porodnost a zvýšit úmrtnost sovětského obyvatelstva[zdroj?].

Když roku 1982 zemřel Leonid Brežněv, podpořil při hlasování o funkci generálního tajemníka Konstantina Černěnka. Černěnko však ztratil hlas, a generálním tajemníkem se stal Jurij Andropov. Ten plánoval, že do křesla svého náměstka zasadí ázerbajdžánského šéfa KGB Hejdara Alijeva. Andropov však brzy zemřel, a on sám si svoji funkci udržel. Odstoupil až roku 1985 po Černěnkově smrti. Zůstal však čleme Ústředního výboru KSSS, odkud odstoupil roku 1989 jako důchodce.

Pozdější život a na smrt [editovat]

Po odchodu z politiky žil na své dače, kde žil osamocen, a kde 1. června 1997 zemřel. Byl pohřben na Novoděvičím hřbitově.

Externí odkazy [editovat]