Galenit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Galenit
Krystaly galenitu
Krystaly galenitu
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec PbS
Identifikace
Barva kovově lesklý
Vzhled krystalu krychlové krystaly
Soustava krychlová
Tvrdost 2,8
Lesk kovový


Vryp černý
Hustota 7,2 – 7,6 g/cm³
Rozpustnost HCl

Galenit (leštěnec olověný, sulfid olovnatý - PbS) je hojný minerál, který krystalizuje v krychlové soustavě. Starší český název je blejno olověné.

Krystaly bývají hojné a z mnoha nalezišť známé v pěkném vývoji, většinou narostlé a někdy značně velké. Nejčastější tvar je krychle {100}, řidčeji osmistěny {111} nebo spojky krychle a oktaedru, vzácněji tvoří tabulky podle {001}.

Nejčastější je samotná krychle. Osmistěn bývá někdy protáhlý ve směru krystalografické osy tak, že nabývá vzhledu krystalu čtverečného. I jinak jsou krystaly velmi často nepravidelně vyvinuté a tvoří tzv. monstrosity, tak například podle ploch osmistěnu zploštělé, tabulkovité až lístkovité (jako krystaly klencové tabulkovité podle plochy spodové). Krystaly mají dosti často zaoblené hrany i rohy, někdy tak, že nabývají až tvarů kulovitých a vypadají jako tavené. Existují také rozleptané, přpomínajcí buňkovité tvary. Spojky tvaru osmistěnu a krychle se někdy nazývaji steinmanit.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Galenit se tvoří na hydrotermálních žilách pří výstupu horkých roztoků vody do vyšších vrstev zemské kůry. Často se vyskytuje s různými jinými minerály včetně fluoritu, křemene, kalcitu, sfaleritu a pyritu.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi sulfidy.

Fyzikální vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

galenit ze sbírek Národního muzea, lokalita Stříbro v Čechách

Barvu má ocelově šedou, tmavší než u ryzího olova. T=2,5-2,75, h=7,2-7,6, má intenzivní kovový lesk (zejména na štěpných plochách), krystalové plochy často matně naběhlé. Vryp má šedočerný až černý a nelesklý. Štípe se dokonale podle krychle {100} (charakteristický znak), úderem kladívka se rozpadá na drobné krychličky, vzácně je patrná štěpnost nebo dělitelnost podle {111}. Velmi snadno se taví, bývá stříbronosný.

Nejčastěji je kusový a zrnitý, ve stébelnatých (stébla jsou krystaloví jedinci prodloužení podle čtyřčetné osy souměrnosti), celistvých, vzácněji i hroznovitých a krápníkovitých, také stromečkovitých agregátech. Tvoří pseudomorfózy hlavně po pyromorfitu a vzácně fosilizuje některé zkameněliny. Na hořících haldách tvoří někdy i značně velké kostrovitě vyvinuté krystaly. Orientovaně srůstá s cotunnitem, fosgenitem a anglesitem, pyritem, arsenopyritem, pyromorfitem.

Chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

galenit ze sbírek Národního muzea, lokalita Ratibořice v Čechách

Rozkládá se v kyselině dusičné a koncentrované kyselině sírové za vylučování oxidů síry a PbSO4. Před dmuchavkou se na uhlí rozstřikuje, v jemném prášku se pokojně taví (tavitelnost 2).

Optické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Dvojčatný srůst podle {111} je častý, přičemž nejčastěji vznikají penetrační dvojčata dvou nestejně velkých jedinců; dvojčata jsou často tabulkovitá. Kusovité štěpné tvary jeví často dvojčatné rýhování, které je podmíněno lamelami podle {441} nebo {331} a {311}.

Pro galenit jsou charakteristické spojky {100} a {111} v takovém vývoji, že jsou oba tvary v rovnováze a vytvářejí tzv. kubooktaedr. Také dvanáctistěn {110}, časté jsou i triaksioktaedry {221} a {331} a také často {211}. Celkem je známo asi 33 jednoduchých tvarů.

Získávání[editovat | editovat zdroj]

Z rudy jejím pražením a poté žárovou redukcí uhlíkem

Využití[editovat | editovat zdroj]

Je nejdůležitější a také nejhojnější rudou olova a také i stříbra. Ve svrchních částech jeho ložisek se vyskytuje mnoho produktů jeho přeměny, často velmi pěkně vykrystalizovaných, jako cerusit PbCO3, pyromorfit Pb5(PO4)3Cl, mimetesit Pb5(AsO4)3Cl, fosgenit Pb2(CO3)Cl2, méně hojněji i anglesit PbSO4. Při tom se vylučuje původní obsah stříbra a tak namnoze vzniká opět akantit.

Ve 20. letech 20. století se jeho krystaly používaly v primitivních rozhlasových přijímačích nazývaných krystalka.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

V Česku byl nacházen v pěkných velkých krystalech ve Stříbře, v oktaedrech tzv. steinmanitech v Příbrami, těžen do konce 90.let v Harrachově, kde dosahoval obsah Pb na žilách až 30%, drobné dobře vyvinuté krystalky nacházeny v dutinách pelosideritů v Kladně, v úhledných ukázkách ze Staré Vožice. Zajímavé byly kostrovitě vyvinuté krystaly z hořících hald v Bečkově (u Trutnova) a nověji pak v Radvanicích (u Trutnova), kde byly nacházeny až 4 cm velké kostrovité krystaly, modravě naběhlé. Na Slovensku z Banské Štiavnice drúzy galenitu s krystaly až 5 cm velkými, někdy silně korodovanými, běžný ze Zlaté Baně. Vzhledově hezké ukázky pocházejí např. z Joplinu (Missouri, USA) a Picher (Oklahoma, USA).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]