Nadledvina

Lidská ledvina s nadledvinou uvedenou pod číslem jedna.

Nadledviny (také nadledvinky, latinsky: glandulae suprarenales) jsou párové endokrinní žlázy obratlovců, přiložené k ledvinám. Místo na ledvině, ke kterému je nadledvina přiložena, se mění v závislosti na evoluční vyspělosti organismu.

Struktura nadledvin

Nadledviny prošly podobným vývojem jako ledviny, a proto jsou také složeny z kůry a dřeně. U primitivních obratlovců (např. paryb) jsou kůra a dřeň odděleny, u ryb kůra chybí.

Kůra

Kůra (cortex) je mezodermálního původu a její činnost je řízena hypofýzou (hormonem kortikotropinem). Produkuje pohlavní hormony a kortikosteroidy:

1. aldosteron – mineralkortikoid, který reguluje hospodaření s Na⁺, konkrétně zvyšuje resorpci sodíku v distálním tubulu ve sběracích kanálcích
2. kortizol – glukokortikoid, který připravuje organismus na zátěž, zvyšuje hladinu glukózy v krvi a má protizánětlivý účinek. Při přebytku kortizolu nastává Cushingův syndrom (tloustnutí obličeje a břicha, hypertenze), naopak při jeho nedostatku může dojít k hypotenzi či zbarvení kůže.

Dřeň

Dřeň (medulla) vzniká z buněk neurální lišty – je tudíž původu ektodermálního – a její činnost je řízena nervově (sympatikem). Produkuje stresové hormony:

1. adrenalin – připravuje na zátěž, zvyšuje srdeční frekvenci, systolický tlak, staživost, vazodiletace ve svalech, vazokonstrikci v kůži, uvolňuje svaly dýchací soustavy, zvyšuje hladinu krevní glukózy
2. noradrenalin – vazokonstrikce, zvýšení diastolického tlaku; je mediátorem (neurotransmiterem) sympatiku

Literatura

• SINĚLNIKOV, R. D. a kolektiv. Atlas anatomie člověka. Svazek III. Praha : Státní zdravotnické nakladatelství, 1965. 400 s.