Tyčinka (oko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stavba tyčinky
Stavba sítnice; v pravé (vnější) vrstvě jsou tyčinky a jeden čípek

Tyčinka je fotoreceptorická buňka v oční sítnici obratlovců, která obecně umožňuje vnímání kontrastů (černobílé, mlhavé vidění při nízkém osvětlení). Tyčinka je pojmenována podle tvaru, který přibližně zaujímá.[1][2] Barevné vidění však neumožňuje – k tomu jsou třeba čípky.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Tyčinky a čípky se nachází na vnější straně sítnice, až za nejrůznějšími nervovými buňkami. Jsou podlouhlé, na délku mají až 50 µm, zatímco na šířku pouze asi 3 µm. V jejich tvaru se dají vypozorovat dvě základní části, vnější (směřující ven z oka) a vnitřní (směřující „do sklivce“). Obě části jsou odděleny konstrikcí (zúženinou). Ve vnější části se nachází samotné centrum vidění, protože se v něm nachází 600–1000 disků obsahujících oční purpur – rodopsin.[1]

Ve vnitřní části buňky se nachází velké množství mitochondrií a glykogenu. To naznačuje, že v této části se soustřeďuje energetický metabolismus, který vyživuje zbytek buňky. Nedaleko se také nachází množství ribozomů (resp. polyribozomy) umožňující rychlou syntézu proteinů.[1]

Funkce[editovat | editovat zdroj]

V lidské sítnici se nachází asi 120 milionů tyčinek, tedy dvacetkrát více než čípků.[1] To napovídá, že tyčinky jsou centrální buňky umožňující lidské vidění. Jsou to přeměněné neurony, v nichž díky rodopsinu dochází ke vzniku elektrického impulsu. Rodopsin se totiž po dopadu fotonu rozpadá na řadu jednotlivých složek. Tento rozpad je zodpovědný za vznik receptorového potenciálu, následně vzniku akčního potenciálu v očním nervu a dodání této informace do mozku.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d JUNQUEIRA, Luiz Carlos; CARNEIRO, Jose. Basic Histology text and atlas. 11. vyd. [s.l.] : McGraw Hill, 2005.  
  2. KARDONG, Kenneth V. Vertebrates: Comparative Anatomy, Function, Evolution. 5. vyd. [s.l.] : The McGraw−Hill Companies, 2009.  
  3. RÉDEI, George P.. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.] : Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.