Barevné vidění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Barevné vidění je schopnost organismu nebo přístroje rozlišit předměty na základě vlnové délky světla, které emitují nebo odrážejí. Vnímání barev zajišťují čípky.

V normálním lidském oku existují tři druhy čípků, lišící se barevnými pigmenty a citlivostí k vlnovým délkám, které určují jednotlivé barvy. Čípky lidí vnímají červenou, zelenou a modrou barvu, normální lidské vidění je tedy trichromatické.

Počet barev[editovat | editovat zdroj]

Všichni živočichové nevnímají barvy stejně jako člověk: Trichromatické vidění je mezi savci výsadou primátů.[zdroj?] Většina savců má pouze dichromatické vidění, jako barvoslepí lidé. Je známým faktem, že pes je barvoslepý - ale ne úplně, vidí dobře červenou a žlutou barvu. Kůň nemá čípky citlivé na zelenou barvu. Naproti tomu ptáci, plazi a ryby mají obvykle tetrachromatické vidění[zdroj?], tedy čtyři druhy čípků. Rekordmanem je strašek, který svýma dělenýma očima rozeznává barvy v kombinacích z celkově 12ti barevných kanálů spektra.

Odlišnosti v lidském vidění[editovat | editovat zdroj]

Vidění barvoslepých lidí je např. dichromatické (dva druhy čípků). Testy barevného vidění spolu s dalšími neurofyziologickými testy je potřeba úspěšně projít například pro vykonávání práce řidiče z povolání. Pro zjištění poruchy barevného vidění se používají pseudoizochromatické tabulky.

Málo známým faktem je, že se u některých lidí vyskytuje i opak barvosleposti, tedy čtyři druhy čípků.

Barvy[editovat | editovat zdroj]

Člověk a ostatní primáti vnímají barvy od modré po červenou, tedy světlo s vlnovou délkou zhruba od 400 do 700 nanometrů. U ptáků je citlivost mírně posunuta k modrým barvám. Hlubinné ryby mají citlivost hlavně na modrou barvu, která proniká pod mořskou hladinu nejhlouběji. Motýli vidí ultrafialové světlo s vlnovou délkou kratší než 400 nanometrů, ale nevidí naopak červenou. Někteří hadi vidí široké spektrum barev od ultrafialové až po infračervenou (nad 700 nanometrů), navíc na vnímání tepla oběti mají někteří na hlavě i další specializovaný orgán, tedy už mimo oči.

Specializace různých živočichů[editovat | editovat zdroj]

Zraková ostrost dravců a kočkovitých šelem je mnohem větší než u člověka, často ovšem právě na úkor barvocitlivosti. Jsou ale živočichové, kteří vnímají jenom světlo a tmu, nebo jsou úplně slepí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]


Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]