Barvoslepost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Barvoslepost
Ukázka testu barvosleposti
Ukázka testu barvosleposti
Klasifikace
MKN-10H35.5
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barvoslepost je porucha barevného vidění lidského oka. Její odborný název daltonismus je odvozen od jména anglického přírodovědce Johna Daltona, který touto poruchou sám trpěl a vědecky ji popsal. Celkem v populaci trpí daltonismem 9 % mužů a 0,4 % žen.


Typy[editovat | editovat zdroj]

Dle závažnosti se dělí na úplnou barvoslepost, kdy člověk vnímá pouze odstíny šedi, a částečnou barvoslepost, při níž jde o poruchu vnímání jen některé z barev (částečná nebo úplná). V populaci je porucha červené a zelené barvy gonosomálně recesivně dědičná (zodpovědný gen leží na chromozomu X), proto jsou častější než porucha pro vidění modré barvy.[1]

Typy poruch barvocitu jsou:

  • Protanopie je porucha barvocitu, při které postižený nevnímá červenou barvu. Částečná porucha se nazývá protanomalie.
  • Deuteranopie – postižený nevnímá zelenou barvu. Částečná porucha se nazývá deuteranomalie.
  • Tritanopie znamená, že postižený nevnímá modrou barvu. Částečná porucha se nazývá tritanomalie.

Vyšetření barvocitu[editovat | editovat zdroj]

Pseudoizochromatické tabulky vzhledem k poruchám barvocitu

Barvoslepost se dá odhalit pomocí speciálních schémat. Pseudoizochromatické tabulky slouží ke screeningovému vyšetření barvocitu. Tabulky obsahují body různých barev a stejného jasu. Barevné body vytvářejí určité číslice, písmena či geometrické tvary na pozadí odlišně zbarvených bodů. Osoba s porušeným barvocitem není schopna znaky úspěšně identifikovat.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KASSIN, Saul M. Psychologie. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1716-3. S. 91. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]