Slzný aparát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slzné ústrojí.
punctum lacrimale - slzné body
plica semilunaris - spojivková řasa
caruncula lacrimalis - slzní hrbolek
openings of tarsal glands - vyústění tarzálních žláz

Slzné ústrojí (lat.: apparatus lacrimalis) patří mezi přídatné orgány oka. Dělí se na dvě části, část slzotvornou a část slzovodnou. Slzotvorná část slzy vylučuje a slzovodná slzy odvádí. Toto ústrojí slouží především ke zvlhčování přední stěny oka, k odplavování nečistot a k ochraně oka před infekcí.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Přídatné slzné žlázy v očním víčku
1 - Wolfringovy žlázy
2 - Meibomské žlázy
3 - Zeissovy žlázy
4 - Mollovy žlázy
5 - Řasy
6 - Chloupky očního víčka
7 - Kruhový oční sval
  • Část slzotvorná
    • Slzná žláza (lat.: glandula lacrimalis ) je uložena v zevní horní části očnice nad zevním očním koutkem ve zvláštní očnicové prohloubenině. Má dvě části, očnicovou a víčkovou. Většina vývodů očnicové části žlázy prochází přes část víčkovou, společně pak skrz spojivku ústí do horního spojivkového vaku tak, že se odtud slzy rozlévají po celém předním očním obvodě. Do spojivkového vaku ústí také vývody menších slzných žlázek.
    • Přídatné slzné žlázky se vyskytují v horním i dolním víčku a také ve spojivce.
      • Krausovy přídatné slzné žlázky jsou roztroušeny poblíž fornixu horního i dolního víčka, do kterého se také vyprazdňují. Výměšek je podobný výměšku hlavní slzné žlázy a kryje běžnou potřebu slz. V horním víčku je Krausových přídatných žlázek 42 a v dolním víčku 6-8.
      • Wolfringovy přídatné žlázy jsou malé ohraničené pohárkové žlázky v tarzální části očního víčka produkující mucin a komplex mukózního glykoproteinu, proteinových elektrolytů a buněčného materiálu. 2-5 žlázek v horním víčku a 1-3 v dolním víčku.[1]
      • Meibomské žlázy produkují součást lipidové složky slzného filmu. Tento olejnatý sekret je průsvitný a obsahuje na 90 různých bílkovin. Vyprazdňují se do kanálku dotujícího okrajovou část víčka. Odtud je sekret roztírán víčky, ohraničuje vrstvu slzného filmu a malé kapénky můžeme vidět při vyloučení na povrchu slz. Tyto žlázy jsou pojmenovány po Henrichu Meibomovi (1638-1700), německém lékaři. Uloženy jsou v tarsu, speciální vláknité vrstvě víčka, která obsahuje bezpočet čistě mazových žlázek. Horní víčko má více Meibomských žláz (25) a je více náchylné na jejich zhoubné nádory. Dolní víčko je podobné hornímu až na zkrácený tarsální plát a obsahuje jich méně (20). Chronický zánět Meibomovy žlázy s ucpáním jejího vývodu a hromaděním sekretu v cysticky dilatované žláze se projeví jako vlčí zrno (chalazion).
      • Mollovy žlázy (lat.: glandulae ciliares) jsou pojmenovány po dánském očním lékaři Jacobu Mollovi (1832-1914). Tyto apokrinní přilehlé žlázy jsou modifikací potních žláz. Jsou relativně velké, trubkovitě formované a jejich výměšek spolu s mazovým výměškem Zeissových žlázek je vymačkáván blízce přilehlými řasami při sevření víček. Mollovy žlázy jsou náchylné k infekci a ucpání mazem či buněčným odpadem. Ohraničený hnisavý zánět některé ze žlázek víčka je provázený otokem, zarudnutím, bolestí a později také patrným zhnisáním, kterému se říká ječné zrno (hordeolum).
      • Slzní hrbolek (lat.:caruncula lacrimalis) ve vnitřním koutku oka, v slzném jezírku lacus lacrimalis, „slzní jahůdka“ je pokryt jemnými chloupky s relativně výraznými mazovými žlázami, které žlutě prosvítají.
Slzné ústrojí(schéma)
a = hlavní slzná žláza
b = horní slzní bod
c = horní slzní kanálek
d = slzní vak
e = dolní slzní bod
f = dolní slzní kanálek
g = slzovod
  • Část slzovodná

odvádí slzy do nosu. Slzy jsou pohybem víček roztírány po oku, část se vypaří a část odtéká do vnitřního koutku do sběrného slzného jezírka, ze kterého odcházejí odvodnými cestami. K odvodným cestám patří slzné body, slzné kanálky, slzný váček a nosní slzovod. Slzné body jsou umístěny na okraji horního a dolního víčka ve vnitřním koutku. Tyto body přecházejí v slzné kanálky, které vedou k slznému váčku. Než vstoupí slzné kanálky do váčku spojí se v kanálek jeden. Slzný váček leží v prohlubenině slzné kůstky a v dolní části ústí do nosního slzovodu, který spojuje slzný váček s nosem. Odtok slz je aktivní proces, kterému napomáhá mrkání.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1] Wolfring glands

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Nemoci slzných cest : operační postupy : diagnostika a léčba : kapitoly pro praktické lékaře / Pavel Komínek, Stanislav Červenka, Klaus Müllner. Praha: Maxdorf, 2003. 287 s.

80-85912-60-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]