Velkookovití
 Velkookovití | |
|---|---|
 Velkookatec indický (Hemigaleus elongatus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | paryby (Chondrichthyes) |
| Nadřád | žraloci (Selachimorpha) |
| Řád | žralouni (Carcharhiniformes) |
| Čeleď | velkookovití (Hemigaleidae) (Klunzinger, 1871) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velkookovití (Hemigaleidae), též velkookatcovití, je čeleď žraloků z řádu žralounů (Carcharhiniformes), jejíž zástupci žijí v mělkých pobřežních vodách Indo-Pacifiku a východního Atlantiku.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o menší až středně velké žraloky s tělem vřetenovitého tvaru. Velké oválné oči kryje oční blána. Spirakulum je malé. Ocas má předocasní prohlubeniny a na konci horního ocasního laloku se nachází ocasní zářez. Mají dvě velké hřbetní ploutve (zadní hřbetní ploutev dosahuje dvoutřetinové délky té přední), řitní ploutev a pět žaberních štěrbin. Labiální rýhy jsou středně dlouhé.[1][2] Dorůstají do délky 1,1–2,4 m. Největší zástupce je velkookatec indický (Hemipristis elongata).[3][2]
Biologie[editovat | editovat zdroj]
Velkoovití jsou živorodí. Embrya získávají živiny ze žloutkového váčku. Zatímco některé druhy se specializují na hlavonožce, jiné jsou potravní generalisté.[1]
Žijí v mělkých vodách do hloubky 100 metrů. Areál výskytu tvoří mělké pobřežní vody tropické oblasti východního Atlantiku a indopacifické oblasti, kde východní hranici jejich výskytu tvoří střední Pacifik.[4]
Vztah k lidem[editovat | editovat zdroj]
Pro člověka nemají příliš velký hospodářský význam, což je spíše dáno tím, že v místech svého výskytu je početně převyšují modrouni a kladivouni, kteří mají větší ekonomický potenciál. V případě odchytu je maso velkookovitých používáno k lidské spotřebě, ploutve a jaterní olej najde uplatnění na mezinárodních trzích. Člověku nejsou nebezpeční.[4]
Systematika[editovat | editovat zdroj]
Do této čeledi se řadí 8 druhů žraloků ve čtyřech rodech.[3]
- rod Chaenogaleus (Gill, 1862)
- Chaenogaleus macrostoma (Bleeker, 1852) – velkookatec hákozubý
- rod Hemigaleus (Bleeker, 1852)
- Hemigaleus australiensis (White, Last & Compagno, 2005)
- Hemigaleus microstoma (Bleeker, 1852) – velkookatec indomalajský
- rod Hemipristis (Agassiz, 1843)
- Hemipristis elongatus (Klunzinger, 1871) – velkookatec indický
- rod Paragaleus (Budker, 1935)
- Paragaleus leucolomatus (Compagno & Smale, 1985) – velkookatec jihoafrický
- Paragaleus pectoralis (Garman, 1906) – velkookatec žlutoskvrnný
- Paragaleus randalli(Compagno, Krupp & Carpenter, 1996) – velkookatec arabský
- Paragaleus tengi (Chen, 1963) – velkookatec japonský
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press, 2021. ISBN 978-0-691-20599-1. S. 496. (anglicky)
- ↑ a b LAST, P. R.; STEVENS, J. D. Sharks and Rays of Australia. Sydney: CSIRO Australia, 1994. Dostupné online. ISBN 0-643-05143-0. S. 217. (anglicky)
- ↑ a b NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 71. (anglicky)
- ↑ a b COMPAGNO, J. L. V. Fao Species Catalogue. Vol. 4, Part 2 Sharks of the World. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 1984. Dostupné online. ISBN 9251013837. S. 435. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- COMPAGNO, J. L. V. Fao Species Catalogue. Vol. 4, Part 2 Sharks of the World. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 1984. Dostupné online. ISBN 9251013837. (anglicky)
- EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press, 2021. ISBN 978-0-691-20599-1. (anglicky)
- LAST, P. R.; STEVENS, J. D. Sharks and Rays of Australia. Sydney: CSIRO Australia, 1994. Dostupné online. ISBN 0-643-05143-0. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu velkookovití na Wikimedia Commons
