Megalodon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Carcharodon megalodon

Rekonstrukce kostry Megalodona
Rekonstrukce kostry Megalodona
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chorda)
Třída: paryby (Chond)
Nadřád: žraloci (Selachimoha)
Řád: obrouni (Lamnifomes)
Čeleď: lamnovití (Lamnidae)
Rod: žralok (Carcharodon)
Binomické jméno
Carcharodon megalodon
Agassiz, 1843

Megalodon (z řeckého μεγας = "velký" + 'οδους = "zub"), nebo vědecky přesněji Carcharodon megalodon, je druh žraloka, jenž žil v období miocénu a pliocénu před přibližně 16-1,6 miliony let.

Srovnání velikostí Megalodona a současných velkých žraloků
Možný vzhled 20 metrů dlouhého Megalodona
Zub Megalodona

Rozměry[editovat | editovat zdroj]

Megalodon je největší známou dravou parybou. Jeho délka se pohybovala v rozmezí 12-18 metrů a hmotnost 20-30 tun (starší odhady hovoří dokonce o 30 metrech a 80 tunách). Zuby tohoto gigantického obrouna mohly mít až 17 cm (výjimečně dokonce 21 cm). Navíc měl jeho chrup schopnost se obnovovat. Byl pravděpodobně slabší než Sarcosuchus nebo Deinosuchus.

Taxonomická pozice[editovat | editovat zdroj]

Dosud není známo, do kterého rodu megalodon patří. Zařazen byl společně se žralokem bílým do rodu Carcharodon, nicméně nové poznatky spíše naznačují, že podobnosti ve tvaru zubů jsou jen výsledkem paralelizmu, a že žraloka je třeba řadit k vlastnímu rodu - Carcharocles. Čelisti megalodona byly obrovské, ale moderní studie uvádějí, že neměly na šířku více než 180 centimetrů.

Teorie vymření[editovat | editovat zdroj]

Megalodoni vymřeli zhruba před 1,6 milionem let. Přesná příčina je stále otázkou diskuzí.


Pravděpodobné příčiny[editovat | editovat zdroj]

Doba vymření megalodona odpovídá době, kdy se zformovala panamská šíje, která od sebe oddělila tichý a atlantský oceán a naopak spojila pevninským mostem dva dosud oddělené kontinenty. Tato přírodní hráz přerušila oceánské proudění a předpokládá se, že právě tato událost, zformování Panamy, stála za ochlazováním polárních oblastí, potažmo celé planety, a vedla ke vzniku dob ledových.

V oceánském prostředí se to promítlo hrubým zásahem do migračních tras řady druhů. Mnoho kytovců v této době vymírá a ostatní kytovci se vyskytují převážně ve větších zeměpisných šířkách, tedy v oblastech, kde docházelo k ochlazování moří. Vznik ledovců taktéž způsoboval i poklesy mořské hladiny. Všechny tyto změny velmi razantně zmenšily životní prostor megalodona a spekuluje se, že jej to dokonce mohlo odříznout od některých jeho rodišť. To, že celá řada druhů kytovců vymřela a zbývající druhy byly orientovány spíše na život v chladnějších mořích, jen snižovalo množství potravy tohoto na kytovce specializovaného žraloka.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Megalodon žil s největší pravděpodobností samotářským typem života. Jeho potravou byly velryby a velcí ploutvonožci. Nejspíše lovil tak, že se zespodu vrhl na svou kořist, které nejprve způsobil zranění, které jí znemožnilo pohyb a teprve pak jí uštědřil smrtelnou ránu. Poté vyčkával v blízkosti než jeho oběť uhyne a roztrhal ji. Jeho mláďata se nejspíše živila malými ploutvonožci a delfíny, možná i menšími druhy žraloků.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]