Mihule

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Mihule

Mihule mořská
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: mihule (Cephalaspidomorphi)
Podčeledi

Mihule jsou kruhoústí rybovití obratlovci úhořovitého těla. Jsou dokonalejší než sliznatky, objevují se u nich vedle struny hřbetní náznaky chrupavčité kostry. Přesto patří spolu s nimi mezi nejprimitivnější zástupce dnes žijících obratlovců. Nenáleží mezi pravé ryby kvůli zásadně odlišné morfologii a fyziologii. Stejně jako sliznatky má 7 párů žaberních oblouků.

Průměr jejich ústního otvoru přesahuje průměr zbytku těla. Je ozubený a přísavkovitý, má tvar nálevky. Většina druhů se zavrtává do těla jiných ryb a saje jejich krev.

Mihule procházejí nepřímým vývinem, jejich larva se nazývá minoha.

Zajímavost z historie[editovat | editovat zdroj]

Mihule jistým způsobem, jako kulinářská delikatesa, vstoupily do evropských, resp. anglických dějin - poprvé, když po požití pokrmu z dušených mihulí zemřel (na následky přejezení nebo udušení) v roce 1135 anglický král Jindřich I., aniž by po sobě zanechal legitimního mužského potomka, podruhé pak, když v roce 1153 stejným způsobem zemřel Eustach z Boulogne, syn krále Štěpána, který uchvátil Jindřichově dceři Matyldě anglickou korunu, o niž se pak sváděly celé toto období vyčerpávající boje, jež ukončila až Eustachova smrt; anglickým králem se pak stal Matyldin syn Jindřich II.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARUŠ, Vlastimil. Mihulovci Petromyzontes a ryby Osteichtyes. Ilustrace Oliva Ota. Praha : Academia, 1995. 2 sv. (623, 600 s.). Fauna ČR a SR; sv. 28. ISBN 80-200-0500-5
Ústní otvor mihule mořské se zřetelnými zuby a jazykem
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu