Endosymbióza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mravenec druhu Camponotus pennsylvanicus, který má uvnitř svého těla bakterie rodu Blochmannia a Wolbachia. Ty mu pravděpodobně pomáhají trávit potravu

Endosymbióza je symbióza (soužití) dvou druhů organismů, z nichž jeden žije uvnitř těla toho druhého. Termín endosymbióza pochází z řeckých slov endo (=vnitřní), sym (=společně) a biosis (žití). Příkladem jsou hlízkové bakterie, které fixují dusík (např. Rhizobium), které žijí v kořenech luštěnin. Podobně určité jednobuněčné řasy (tzv. zooxanthely) žijí v korálech a některé bakterie pomáhají trávit potravu např. hmyzu.

Někdy je endosymbióza obligátní (tzn. nemůže bez ní žít ani endosymbiont, ani hostitel), jako jsou hlubokomořští červi z rodu Riftia, které nemají střevo a potravu získávají od jejich endosymbiotických bakterií.

Někdy endosymbióza může hostiteli nebo endosymbiontovi být na obtíž (viz články symbióza a parazitismus).

Všeobecně se má za to, že určité organely eukaryotické buňky, a to hlavně mitochondrie a plastidy (např. chloroplasty), se vyvinuly z bakteriálních endosymbiontů. Tato teorie, kterou rozvinula a popularizovala hlavně Lynn Margulis, se nazývá endosymbiotická teorie.

Související články[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Endosymbiont na anglické Wikipedii.