Plazmid
.svg)
Plazmid (též plasmid) je malá kruhová molekula DNA schopná replikace, která se přirozeně vyskytuje v cytoplazmě některých bakterií, archebakterií, méně obvykle i u eukaryot. Jedna bakteriální buňka může (v laboratorních podmínkách) obsahovat až několik stovek či vzácně až 3000 molekul plazmidů.[1] Jeden plazmid mívá velikost v rozmezí cca 1000–200 000 párů bází.[1]
Plazmidy obyčejně dosahují přibližně 1-5 % množství DNA ve srovnání s bakteriálním chromozomem. Mohou v sobě kódovat různé doplňující vlastnosti, které ovšem mohou být pro daný organismus velice důležité. Navíc se tyto vlastnosti snadno mohou šířit mezi jednotlivými bakteriemi – uplatňují se totiž při jednom typu horizontální výměny genetické informace, nazývaném konjugace.
Zvláštní typy plasmidů [editovat]
- N-plazmid – jsou to plazmidy umožňující vázání vzdušného dusíku (N2)[zdroj?].
- Ti-plazmid – na těchto plazmidech se nachází geny, jejichž produkty vyvolávají tvorbu nádorů na kořenech dvouděložných rostlin.
- R-plazmidy – jsou to plazmidy nesoucí geny pro rezistenci proti antibiotikům.
- F-plasmidy – takzvané fertilní plasmidy, odpovídají za vznik tzv. pilů (sing. pilus), které umožňují vytvoření cytoplasmatického můstku mezi bakteriemi a posléze výměnu plasmidu. Bakterie, která tento plasmid získá, může posléze další konjugaci sama iniciovat.
- Col-plasmidy – tyto plazmidy nesou geny pro tvorbu kolicinů, proteinů, které mají schopnost usmrcovat jiné bakterie.
Využití v genovém inženýrství [editovat]
Plazmidy jsou ve vědě velmi často používané jako tzv. vektory genetické informace – je možné do nich začlenit nějaký zájmový fragment DNA a následně tento plazmid určitým způsobem vložit do nějaké bakterie (či dokonce do kvasinky). Takový plazmid se – za určitých okolností – bude v hostitelském organismu udržovat a kopírovat.
Plazmid používaný jako vektor by měl obsahovat několik důležitých částí:[2]
- ori místo – replikační počátek
- geny podílející se na regulaci množství kopií plazmidu v buňce
- někdy i geny nutné pro replikaci plazmidu
- obvykle i selekční a detekční geny
- vhodná klonovací restrikční místa umožňující vkládání našich zájmových fragmentů DNA
Reference [editovat]
- ↑ a b VONDREJS, Vladimír; STORCHOVÁ, Zuzana. Genové inženýrství, I. Praha : Karolinum, 1997.
- ↑ VONDREJS, Vladimír. Genové inženýrství, IV. Praha : Karolinum, 2011.
