Plazmid
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Plazmid (též plasmid) je malá kruhová molekula DNA schopná autoreplikace, kterou můžeme najít v cytoplazmě některých Archeí, bakterií a u několika málo skupin eukaryot. Jedna bakteriální buňka může obsahovat nula až několik desítek plazmidů.
Plazmidy obyčejně dosahují přibližně 1-5% množství DNA ve srovnání s bakteriálním chromozómem. Mohou obsahovat různé doplňující genetické informace, které ovšem mohou být pro daný organismus velice důležité. Uplatňují se při horizontální výměně genetické informace, nazývané konjugace.
Obsah |
[editovat] Zvláštní typy plasmidů
[editovat] N-plazmid
Jsou to plazmidy umožňující vázání vzdušného dusíku (N2)[zdroj?].
[editovat] R-plazmidy
Jsou to plazmidy nesoucí geny pro rezistenci proti antibiotikům.
[editovat] F-plasmidy
- Podrobnější informace naleznete v článku F-faktor.
Takzvané fertilní plasmidy, odpovídají za vznik tzv. pilů (sing. pilus), které umožňují vytvoření cytoplasmatického můstku mezi bakteriemi a posléze výměnu plasmidu. Bakterie, která tento plasmid získá, může posléze další konjugaci sama iniciovat.
[editovat] Col-plasmidy
Tyto plazmidy nesou geny pro tvorbu kolicinů, proteinů, které mají schopnost usmrcovat jiné bakterie.

