Dírkonošci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Dírkonošci

Dírkonošec Ammonia tepida s panožkami
Dírkonošec Ammonia tepida s panožkami
Vědecká klasifikace
Doména: Eukaryota
Podříše: SAR
Infraříše: Rhizaria
Nadkmen: Retaria
Kmen: dírkonošci (Foraminifera)
d'Orbigny, 1826
Schránky dírkonošců
Quinqueloculina

Dírkonošci (Foraminifera, tedy v překladu „otvůrky nesoucí“) jsou jednobuněční mořští prvoci z říše Rhizaria. Vytvářejí vápnité, často velmi ozdobné schránky s mnoha drobnými otvůrky, z nichž vychází panožky. Jednobuněčnou nebo vícebuněčnou schránku vyplňuje protoplazma, která z něj částečně vystupuje ústím nebo drobnými póry. Dírkovci se vyskytují od prvohor dodnes. Mnohé rody se v určitých obdobích mimořádně rozšířily, jejich schránky měly podíl na tvorbě hornin (rod Fusulina v karbonu, Discocyclina a numulity v paleogénu). Na některých skupinách dírkovců je založená jemná stratigrafie druhohor (např. rody Globotruncana, Orbitoides) a třetihor (numulity, Miogypsina, Globorotalia), některé rody žijí v dnešních mořích (rod Globigerina).

Dírkonošci jsou blízkými příbuznými kmenu mřížovci (Radiozoa) a kmenu Cercozoa.

Klasifikace [editovat]

Klasifikace dírkonošců je v současné době velice problematická. Existují systémy založené na vzhledu schránek, ale ty se neshodují s molekulárně biologickými daty.[1] Podle fylogenetických výzkumů se zdá, že se dírkonošci dělí na dvě fundamentální linie, jedna zahrnuje zástupce bez schránky a druhá zahrnuje druhy se schránkou. Druhy se schránku s více komůrkami zřejmě vznikly v evoluční historii vícekrát.[2][3][4] Určité klasifikační systémy přesto existují, tento dělí například dírkonošce na 16 řádů:[5]

Mimo to byla popsána neobvyklá skupina Xenophyophorea, řazená rovněž do dírkonošců.[2]

Zástupci [editovat]

Mezi dírkonošce řadíme jednoho z největších, dnes již vyhynulých prvoků, který se jmenuje penízek (Nummulites). Jeho spirálovité mnohokomůrkové schránky dosahují v průměru až 10 cm. Dnes tvoří mohutné vrstvy nummulitových vápenců. Další zástupce, kulovinka (Globigerina), se vyskytuje v mořích dodnes. Její schránky se usazují v podobě globigerinového bahna, které tuhne ve vápencové nebo křídové vrstvy.[6]

Reference [editovat]

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

  1. Sina M. Adl, et al.. The New Higher Level Classification of Eukaryotes with Emphasis on the Taxonomy of Protists. Journal of Eukaryotic Microbiology. 2005, roč. 52, čís. 5, s. 399-451. Abstract Dostupné online.  
  2. a b Pawlowski, J., Holzmann, M., Fahrni, J. & Richardson, S. L. 2003a. Small subunit ribosomal DNA suggests that the Xenophorean Syringammina corbicula is a foraminiferan. J. Eukaryot. Microbiol., 50:483–487.
  3. Pawlowski, J., Holzmann, M., Berney, C., Fahrni, J., Cedhagen, T., Habura,A. & Bowser, S. S. 2002. Phylogeny of allogromiid Foraminifera inferred from SSU rRNA gene sequences. J. Foram. Res., 32:334–343.
  4. Pawlowski, J., Holzmann, M., Berney, C., Fahrni, J., Gooday, A. J.,Cedhagen, T., Habura, A. & Bowser, S. S. 2003b. The evolution of early Foraminifera. Proc. Natl. Acad. Sci. (USA), 100:11494–11498.
  5. Barun K. Sen Gupta: Systematics of modern Foraminifera In: Modern Foraminifera. Springer Netherlands (Kluwer Academic), 2002, ISBN 978-1-4020-0598-5, S. 3-6.
  6. Obecná charakteristika: Říše Protozoa - prvoci [online]. Katedra biologie FPE ZČU v Plzni. Dostupné online.