Rodozměna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Schéma metageneze

Rodozměna (metageneze) je zvláštní životní cyklus určitých rostlin, hub a jednobuněčných živočichů. Jedná se vlastně o střídání dvou fází v rámci jednoho životního cyklu (generace). Tyto dvě fáze jsou gametofyt a sporofyt. Gametofyt je haploidní, protože má jen jednu sadu chromozomů v jádře, a sporofyt je diploidní, protože má dvě.

Mezi termíny rodozměna a metageneze panuje nejasný vztah a zatímco někdy jsou považovány za synonyma, jindy je metageneze chápána jako speciální případ rodozměny některých živočichů.[1]

Rozlišujeme rodozměnu izomorfickou, u níž se gametofyt a sporofyt navenek podobají, a rodozměnu heteromorfickou, při níž jsou obě fáze snadno rozlišitelné.

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Haploidní rostlina (gametofyt) produkuje gamety prostou mitózou. Dvě takové gamety (z dvou jedinců stejného druhu, nebo obě z jednoho jedince) splývají, přičemž vzniká diploidní zygota, z níž se vyvíjí diploidní (zpravidla mnohobuněčný) organismus, který označujeme jako sporofyt. Sporofyt meioticky produkuje haploidní spory, které nijak nesplývají (na rozdíl od pohlavních buněk gametofytu), ale začnou klíčit a vyrůstá z nich gametofyt, čímž se cyklus uzavírá.

Výskyt rodozměny[editovat | editovat zdroj]

Teoreticky u všech pohlavně se rozmnožujících organismů bychom mohli najít gametofyt (pohlavní buňky). Většina vědců se však shoduje na tom, že za rodozměnu je nutné považovat jen případy, kdy jsou gametofyt i sporofyt mnohobuněčné.[2].

Houby[editovat | editovat zdroj]

U hub existují dva typy haploidních mycelií (gametofytů), které spolu splývají a vyměňují si jádra. Tento proces se nazývá plazmogamie a spojení dvou jader do výsledné diploidní se nazývá karyogamie. Tento sporofyt však nemá dlouhého trvání a brzy vzniká meiózou haploidní gametofyt.

Protisti[editovat | editovat zdroj]

Někteří jednobuněční prvoci prochází rodozměnou, včetně hlenek, dírkonošců a mnoha mořských řas.

Rostliny[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Mechorosty, Kapraďorosty a Přesličky.

U rostlin je rodozměna výrazná u mechorostů a kapraďorostů. U semenných rostlin je fáze gametofytu silně potlačena, gametofyt semenných rostlin se nazývá mikrogametofyt (mikroprothalium) pro samčí rostliny, megagametofyt (megaprothalium) pro samičí. Mikrogametofyt představuje pylové zrno (odpovídá mikrospoře - samčímu výtrusu) a pylová láčka, která prorůstá vajíčkem (u krytosemenných r. napřed pestíkem) k zárodečnému vaku (megagametofytu). Zárodečný vak vzniká trojnásobným mitotickým dělením megaspory.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bílý, M.; Hájek, J.; Koutecký, P.; Kratzerová, L.. Rozmnožování organismů. Praha : Ústřední komise biologické olympiády, 2000.  
  2. Taylor, T.N. et al. (2005): Life history biology of early land plants: Understanding the gametophyte phase, Proceedings of the National Academy of Sciences (102) str. 5892-5897 http://www.pnas.org/cgi/reprint/102/16/5892.pdf