Perloočky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Perloočky

hrotnatka velká (Daphnia magna)
hrotnatka velká (Daphnia magna)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: korýši (Crustacea)
Třída: lupenonožci (Branchiopoda)
Podtřída: Phyllopoda
Nadřád: Diplostraca
Řád: perloočky (Cladocera)
Latreille, 1829
infrařády a čeledi

Perloočky (Cladocera) jsou malí vodní korýši z třídy lupenonožců. Tvoří monofyletickou skupinu, která je tvořena asi 400 známými druhy v 80 rodech a 11 čeledích. V Česku žije asi 90 druhů, nejznámější jsou hrotnatky, dafnie (Daphnia spp.) a ramenatky.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Anatomie[editovat | editovat zdroj]

Perloočky jsou plovoucí korýši s tělem uzavřeným v dvojchlopňovém krunýři. Mají dva páry tykadel, první je malý a slouží jako smyslový orgán, druhý je mnohem větší, rozvětvený a používaný k pohybu. Na hlavě také mají jediné velké pigmentované složené oko z 22 omatidií vnořeno do hlavy a pokryto průhlednou pokožkou. 4-6 párů drobných hrudních nožek fungují jako filtr ke získávání částeček potravy, u většiny druhů je zadeček zakončen drápkovitou vidličkou. Dýchají celým tělem.

Cévní soustava[editovat | editovat zdroj]

Cévní soustavu tvoří jednoduché srdce s kruhovitou svalovinou, které tepe 200-250 krát za minutu, v čelistním článku hřbetní části těla. Hemolymfa je bezbarvá, cévní soustava otevřená.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

U perlooček dochází ke střídání generace rozmnožující se pohlavně a generace, která se množí partenogenezí, tento jev se nazývá heterogonie. V létě se jen samičky množí partenogenezí a tvoří také jen samičky. Na podzim se z neoplozených vajíček líhnou i samečkové, kteří brzy oplodní mladé samičky. V zimě se líhnou zimní vajíčka, uzavřena v párech v sedélku (schránce z chitinu). Vývoj je přímý.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Perloočky, společně s vířníky a klanonožci tvoří nejvýznamnější skupinu planktonních živočichů. Jako takoví jsou potravou ryb i dalších vodních tvorů. Z toxikologického hlediska je důležitá jejich mimořádná citlivost na látky typu organofosfátů, která je srovnatelná s citlivostí plynové chromatografie. Zvláště hrotnatka velká (Daphnia magna) se používá jako testovací organismus k biologickým zkouškám toxicity; známým zástupcem tohoto rodu je i hrotnatka obecná (Daphnia pulex).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu