Mendelovy zákony dědičnosti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dziedziczenie barwy.png

Mendelovy zákony dědičnosti shrnují pravidla, která se uplatňují při dědičnosti znaků pohlavím neovlivněných, které kódují geny náležícími k různým genovým vazebným skupinám. Tato pravidla přímo vyplývají z prací Gregora Mendela, nicméně on sám je takto explicitně nedefinoval.

Mendelovy fenotypové zákony[editovat | editovat zdroj]

1. Zákon o uniformitě hybridů[editovat | editovat zdroj]

Zákon o uniformitě hybridů F1 generace homozygotů (Také První Mendelův zákon)

  • Křížíme-li dominantního homozygota s homozygotem recesivním, jsou jejich potomci F1 generace v sledovaném znaku všichni stejní. Reciproká křížení u jakýchkoliv jedinců F1 generace dávají shodné výsledky.
    • To znamená, že při křížení červenokvětých se žlutokvětými rostlinami můžeme dostat všechny červené, všechny žluté, výjimečně též například oranžové, ale nikdy ne část žlutých a část červených.
    • Je jedno, zda je dopraven pyl hrachu s kupříkladu červeným květem na hrách kvetoucí žlutě nebo naopak.

2. Zákon o štěpení v potomstvu hybridů[editovat | editovat zdroj]

  • Při křížení heterozygotů lze genotypy a fenotypy vzniklých jedinců vyjádřit poměrem malých celých čísel. Vzniká genotypový a fenotypový štěpný poměr.
    • např. 1:2:1, 3:1,...

Mendelovy genotypové zákony[editovat | editovat zdroj]

1. Zákon o samostatnosti alel[editovat | editovat zdroj]

  • Genotyp je soubor samostatných genů určujících znaky. Každý znak je určen dvojicí samostatných alel.

2. Zákon o segregaci alel[editovat | editovat zdroj]

  • Dvojice samostatných alel se při zrání rozcházejí a do každé gamety přechází jedna z obou alel.

3. Zákon o nezávislé kombinaci alel[editovat | editovat zdroj]

Zákon o volné kombinovatelnosti alel s výjimkou genů ve vazbě

  • Vzájemným křížením polyhybridů (vícenásobných heterozygotních hybridů) vzniká genotypově i fenotypově nejednotné potomstvo s tolika kombinacemi genů, kolik je možných matematických kombinací mezi dvěma matematickými veličinami.

Související články[editovat | editovat zdroj]