Populační genetika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Populační genetika je nauka o změnách zastoupení alel jednotlivých genů v populaci. Tyto změny mohou být důsledkem jak přirozeného výběru, tak genetického driftu. Oba tyto mechanismy zpravidla omezují genetickou variabilitu populace: mezi další aspekty měnící se různorodosti života, které populační genetika studuje, a které naopak variabilitu zvyšují, může patřit mutace, která v průběhu času vytváří nové alely, nebo tok genů, což je přenos dědičné informace z populace do populace. Takový tok může nastávat i mezi různými druhy.

Hlavní součástí práce populačního genetika je vytváření matematických modelů (jako je např. Wrightův-Fisherův model), které různým způsobem vystihují přírodní populace a následné zjišťování toho, nakolik se předpovězené výsledky kryjí se skutečností.

Základy populační genetiky byly vystavěny v první polovině dvacátého století a rozhodujícím způsobem přispěly k všeobecnému uznání Darwinovy evoluční teorie, jelikož ukázaly, jak jsou tyto myšlenky dobře slučitelné s mendelovskou genetikou. Spojením těchto myšlenek vznikla v současnosti všeobecně uznávaná Nová syntéza v evoluční teorii.

Základní pojmy[editovat | editovat zdroj]

Populace je soubor jedinců jednoho druhu, kteří žijí na jednom místě v určitém čase. Z genetického hlediska je populace soubor jedinců spojených příbuzenskými vztahy (mají společné předky). Genofond populace je soubor všech alel (genů), které se v populaci vyskytují.

Dělení populací podle schopnosti rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Hardy-Weinbergův zákon[editovat | editovat zdroj]

Vyjadřuje rovnováhu mezi alelami v panmiktické populaci – tj. rovnováhu mezi homozygotně dominantními, homozygotně recesivními a heterozygotními jedinci v panmiktické populaci. p2+2pq+q2=1

  p=A  :  p2=AA       :     q=a        :      q2=aa     :      pq=A        :      p+q=1

příklad:V panmiktické populaci sledujeme barvu očí. Hnědou barvu nese dominantní alela (A). V této populaci má 8 % lidí modré oči. Modrou barvu nese recesivní alela (a). Kolik lidí má v populaci hnědé oči a jsou heterozygoti?

řešení: q2=8%=0,08

       q=0,28
       p=1-0,28=0,72
       2pq= 2x0,28x0,72=0,4=40%

V této populaci má 40 % lidí hnědou barvu očí a jsou heterozygoté.