Sršeň mandarínská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Sršeň mandarínská

Sršeň mandarínská
Sršeň mandarínská
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: blanokřídlí (Hymenoptera)
Podřád: žahadlovití (Aculeata)
Čeleď: sršňovití (Vespidae)
Rod: sršeň (Vespa)
Binomické jméno
Vespa mandarinia
Smith, 1852

Sršeň mandarínská (Vespa mandarinia) je druh jedovatého sociálního blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých. Je to největší druh sršně na Zemi. Má takové množství jedu, že dokáže zabít oslabeného člověka (jen v čínské provincii Šen-si bylo od června do října 2013 hlášeno 42 úmrtí).[1] Žije ve východní Asii (především v Japonsku, ale i v Číně, Koreji, Indii nebo ruském Přímořském kraji).

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Sršeň dokáže uletět až 100 kilometrů za den rychlostí až kolem 40 km/h. Způsob života této sršně je velmi podobný jiným sršním. Dospělí jedinci se živí nektarem a mízou a zároveň jsou aktivními predátory lovícími pro své larvy různé druhy hmyzu. Mají však jednu odlišnost. Nejen tím, že jde o největší zástupce vos (délka může přesáhnout 50 mm). Specializují se totiž na včely a páchají na úly masové útoky. Mrtvé včely už do svého hnízda neodnášejí. Zabijí každou včelu, která jim přijde do cesty, ale jejich těla odhazují stranou. Cílem jejich útoku jsou totiž plástve. Kdyby sršně včely nevyhubily, včely by jim nedovolily dostat se k plástvím. V plástvích se nachází nevylíhlé včelí larvy, které mají mnohem větší výživovou hodnotu než dospělé včely. Jejich šťavnatá a výživná těla se stávají potravou pro larvy sršní.

Sršně mají své zvědy, kteří včely vyhledávají a vniknou do jejich hnízda. V případě importovaných evropských včel (které produkují daleko více medu než japonské včely a jsou v Japonsku chovány stále častěji) průzkumný sršeň přežije první kontakt, neboť žihadla včel nedokáží proniknout jeho chitinem. Odletí z úlu a poté se vrátí s posilou, jejíž útok je pro včelstvo fatální. I poměrně malý počet útočníků (pod 50 jedinců) dokáže během několika hodin zcela zlikvidovat desetitisícovou včelí kolonii.

Japonské včely (Apis cerana japonica) si však vyvinuly vlastní obrannou strategii. Při kontatku se sršním průzkumníkem v hnízdě vypustí specifický feromon, na základě čehož se kolem sršně vytvoří velké klubko včel, které uvnitř i za cenu ztrát vlastních životů zvýší teplotu a množství oxidu uhličitého na takovou úroveň, že sršeň zahyne. Včely totiž tolerují vyšší teplotu (50 °C oproti 46 °C, která je pro sršeň již kritická) a také vyšší množství CO2 než sršeň, a přežijí. A tak se sršní zvěd domů nevrátí a včelí společenství přežije.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Je to obr mezi vosami s váčkem plným nebezpečného jedu. Na následky jejich bodnutí zemře v Japonsku každoročně až 70 lidí. Obrovské složené oči umožňují sršni přesnou navigaci. Kusadla ovládaná silnými svaly slouží jako nástroj ke krájení a pojídání kořisti. křídla jsou natolik pevná, aby dokázala unést celou váhu masivního těla. Dělnice dokážou pro královnu a celou kolonii nalétat až 60 km za den. Několik vrstev chitinu obaluje tělo pevným krunýřem, pod nímž se skrývají citlivé a křehké orgány. Hlava je u každé barevné varianty této sršně zpravidla žlutá nebo oranžová - její barva je podmíněna dědičně. Pruhy jsou u kořene zadečku velmi tenké a tvoří někdy i nezřetelné čáry, ve středu zadečku přerušené. Pruhy po délce zadečku jsou široké. U barevné varianty Vespa mandarinia japonica a Vespa mandarinia smith jsou hnědé, u vzácnějších variant mohou být i do modra. Špička zadečku je vždy žlutá nebo oranžová.

Zánik kolonie[editovat | editovat zdroj]

Jestliže královna přestane vylučovat feromony nebo plodit, její vlastní dcery (dělnice) proti ní povstanou a královna přijde o život. Její život však není zbytečný, neboť z komůrek plástů vylezou nejprve samci, a potom nové královny. Nové královny se spáří jen jednou a pak odletí pryč. Jejich existence je znamením, že se životní cyklus staré říše uzavřel.

Boje sršní[editovat | editovat zdroj]

Sršně mandarínské bojují o potravu se sršněmi žlutavými. V boji sršně mandarínské velmi často (skoro vždy) vítězí. Vítězství přichází za cenu obrovských ztrát.

Užitečnost druhu[editovat | editovat zdroj]

Z pohledu člověka se jedná o velice škodlivý druh, neboť způsobuje obrovské škody na včelstvech. I přesto, že je ve velkém množství huben, je v Japonsku velmi hojný.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Smrtonosní sršni terorizují čínská města. A bude hůř. Aktuálně.cz, 4.10.2013

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]