Darování krve

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dárce krve

lékařský přístroj používaný při odběru, na němž je plastový vak s darovanou krví (přibližně 470 ml)

Darování krve je činnost, během které je dárci krve odebrána krev pro medicínské účely – nejčastěji pro krevní transfúzi.

Odběr krve od dobrovolných dárců je prováděn v transfúzních stanicích a jiných zdravotnických zařízeních. Během jednoho odběru je většinou darováno 470 ml krve^[1].

Můžou být také odebrány jen vybrané krevní složky (krevní plazma - plazmaferéza, krevní destičky - trombocytaferéza, bílé krvinky, červené krvinky - erytrocytaferéza). Jedná se o přístrojové odběry (aferéza).

Krev může být darována za úplatu nebo zdarma (tzv. „bezpříspěvkový odběr“).

Světový den dárců krve je 14. června.

[editovat] Podmínky darování krve

Legitimace dobrovolného dárce krve

Kromě zdravotní způsobilosti patří mezi základní podmínky darování krve věk mezi 18 a 65 lety a tělesná hmotnost větší než 55 kg. Při autologním odběru pro autotransfúzi jsou podmínky méně přísné.

Samozřejmostí je dodržení doporučeného jídelníčku 16–24 hodin před odběrem (vyvarování se alkoholu, tučným jídlům, čokoládě, ořechům, mléčným výrobkům a kořeněným jídlům).

Muži mohou v Česku darovat plnou krev 4× ročně, ženy pouze 3× ročně. V případě darování jen určitých složek krve je možné mnohem častější darování, přičemž nejkratší možný interval mezi dvěma odběry je 8 týdnů.

Podmínky pro dárce v Česku^[2]^[3]:

trvalý pobyt v České republice
neužívání antibiotik nebo jiných léků v posledním měsíci (u analgetik užitých např. proti bolesti hlavy nejméně týden)
neměl v posledních šesti měsících přisáté klíště
nemá tyto nemoci: vážnější alergie, chronické onemocnění ledvin, onemocnění srdce a cév (infarkt, srdeční vada, vysoký krevní tlak), vážnější kožní onemocnění, revmatické onemocnění, onemocnění nervového systému (epilepsie, roztroušená skleroza), vředová nemoc žaludku ani onemocnění žlučníku nebo slinivky, alkoholismus, toxikomanie
neprodělal onemocnění: onemocnění jater (např. žloutenku, apod.), zánět ledvin, toxoplazmóza, tularémie, brucelóza, TBC, malárie ani jiná tropická nemoc, tyfus, paratyfus, pohlavní nemoc (AIDS, kapavka, syfilis) (ani léčba nebo sledování pro pohlavní chorobu) viz Poučení dárce krve
neměl úzký kontakt s nemocným s infekční žloutenkou (rodina, zaměstnání, sexuální partner)
neměl úzký kontakt s osobou infikovanou HIV nebo nemocným s AIDS (rodina, sexuální partner)
neměl úzký kontakt s nemocnými s krvácivou chorobou (rodina, sex. partner)
neměl výskyt Creutzfeldt-Jacobovy nemoci v pokrevním příbuzenstvu
nepatří do tzv. rizikových skupin (promiskuitní způsob života, nitrožilní narkomani (injekční drogy), homosexuální pohlavní styk) - platí i pro sexuální partnery a partnerky těchto rizikových skupin
nebyl v nápravném zařízení (vězení) v posledním roce
nepobýval v tropických zemích a exotických oblastech
nepobýval v letech 1980-1996 ve Velké Británii a Francii déle než 6 měsíců
neměl rizikové zákroky (tetování, propichování uší, body piercing, akupunktura) mimo zdravotnické zařízení. Pokud ano, tak se musí počkat 1 rok^[1].
neměl žádnou transplantaci orgánů včetně rohovky a neprodělal neurochirurgický výkon s použitím štěpu tvrdé mozkové pleny
neprodělal endoskopické vyšetření nebo katetrizace s provedenou biopsií
neprodělal opakovanou léčbu krevními deriváty, podání transfuze v poslední (?) době
neprodělal pasivní imunizaci proti žloutence typu B (např. u zdravotnického personálu pro úraz)
neprodělal léčbu přípravky lidského původu např. pro růstové a vývojové poruchy (lidský růstový hormon)

[editovat] Odběr krve

Odběr krve trvá přibližně 5-10 minut.

[editovat] Odběr krevní plazmy

Odběr krevní plazmy je plazmaferéza. Je to přístrojový (separátorový) odběr (aferéza) a provádí se na speciálních přístrojích, kdy se z krve dárce odebere jen krevní plazma. Zbývající části krve – tj. krvinky – jsou vráceny dárci. Množství odebrané krevní plazmy je 650-800 ml podle hmotnosti dárce. Odběr trvá 45-60 minut, protože se krevní plazma musí odfiltrovat. Během této doby proběhne několik cyklů, kdy se automaticky odčerpá část krve a dárci se vrátí krvinky.

Krevní plazma se využívá pro přípravu speciálních krevních derivátů. Její využití je širší a její potřeba je v dnešní době vyšší než potřeba krve. Z krevní plazmy se vyrábí např. léky pro pacienty s poruchami imunity či krevní srážlivosti^[4].

Krevní plazmu je možné darovat častěji než plnou krev.

Podmínky pro dárce krevní plazmy v Česku jsou stejné jako u dárců krve a navíc musí dárce splňovat:

věk 18-45 let
váha minimálně 64 kg
dobrý stav žilního systému a dobrá snášenlivost odběrů
vyhovující labolatorní hodnoty

Dárce krevní plazmy by měl jíst denně nízkotučné potraviny bohaté na bílkoviny, jako jsou nízkotučné mléčné výrobky a libové maso.

V den odběru je třeba jíst jen suché pečivo, zeleninu a ovoce a pít dostatek nepřeslazených tekutin.

[editovat] Výhody pro dárce

Darování krve je obecně prospěšná činnost a tak každému dárci náleží podle zákoníku práce pracovní volno na dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nepostačí 24 hodin, poskytuje se pracovní volno za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do pracovní doby. Pracovní volno se poskytuje s plnou náhradou mzdy. Pokud je dárce v transfuzní stanici odmítnut, není mu poskytnuto placené volno na celou pracovní dobu, ale pouze na dobu nutnou pro návrat do zaměstnání. Bezpříspěvkový dárce má navíc možnost snížení základu daně z příjmu při ročním zúčtování o 2000 Kč za každý odběr krve.

Další odměnou bývá příspěvek na stravu anebo občerstvení v místě odběru. Zdravotní pojišťovny také odměňují dárce různými dárky a příspěvky (multivitamíny, příspěvek na lázně (ZPMV), bezplatné cestovní pojištění apod.).

[editovat] Ocenění bezpříspěvkových dárců

Odznak Krůpěj krve

V České republice je bezpříspěvkové darování krve oceňováno Českým červeným křížem, který uděluje po prvním odběru odznak Krůpěj krve a po dalších odběrech Medaile prof. MUDr. Jana Janského a Zlaté kříže ČČK.

Jako jeden odběr se od roku 1998 počítá shodně kterýkoli odběr krve nebo jejích složek, tj. odběr plné krve, stejně jako odběr plazmy nebo krevních destiček. Jako dva odběry se započítá odběr červených krevinek (erytrocytaferéza)^[5].

[editovat] Darování krve v Česku

Počet odběrů v roce 2006 v Česku: 405 000 odběrů krve a 69 500 odběrů plazmy (z toho 8 % placených odběrů plazmy)^[4].

Někteří považují placené dárcovství v rozporu se zásadami Evropské unie^[4].

[editovat] Využití darované krve

Hlavní článek: krevní transfúze

Průměrně dostane každý člověk v Česku během svého života krevní transfuzi 5× a lék vyrobený z krve 14×^[1].

Nejvíce pacientů potřebuje krevní transfuzi v souvislosti s krvácením do zažívacího traktu (spotřeba průměrně 3 koncentráty erytrocytů a 1-2 jednotky krevní plazmy)^[1].

Nejvyšší spotřeba krve je při akutních operací v cévní a transplantační chirurgii: více než 15 jednotek erytrocytů a mražené krevní plazmy^[1].

Na nekomplikované ortopedické operace je potřeba jedna až tři krevní konzervy, na složitější 10 jednotek krve (po 300 ml) a 5-6 jednotek mražené krevní plazmy^[1].

Transfuzní přípravky jsou také nutné na neurochirurgické operace, na některé komplikované porody. Při léčbě novorozenecké žloutenky se podává asi 50 ml, ale často a u závažnějších případů je výměnná transfuze asi 500 ml krve^[1].