Virunga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Virunga
Gahinga - 3 474 m
Virunga

Nejvyšší bod Karisimbi (4 507 m)
Poznámka pohoří tvořené osmi sopkami

Nadřazená jednotka Velká příkopová propadlina
Sousední
jednotky
Ruwenzori

Světadíl Afrika
Stát Demokratická republika Kongo D.R. Kongo
Uganda Uganda
Rwanda Rwanda
Horniny vyvřeliny
Povodí Lualaba
Nyiragongo
Karisimbi

Virunga je pohoří nacházející se na rozhraní tří východoafrických států - Ugandy, Rwandy a Demokratické republiky Kongo. Základem pohoří je řetěz osmi vysokých vulkánů dlouhý téměř 60 km. Pohoří leží mezi jezery Lake Edward a Kivu.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Pohoří vzniklo jako přímý důsledek tektonických pohybů v západní větvi Velké příkopové propadliny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohoří Virunga sehrálo svou roli také při hledání pramene Nilu. Starověký zeměpisec Ptolemaios Klaudios se domníval, že Nil pramení v „Měsíčních horách“. V roce 1862 přišel britský cestovatel John Hanning Speke s teorií, že „Měsíční hory“ nazvané Ptolemaiem jsou vlastně pohoří Virunga. V současnosti však převládá teorie, že Ptolemaiovy „Měsíční hory“ jsou dnešní pohoří Ruwenzori.

Vrcholy - vulkány[editovat | editovat zdroj]

  • Karisimbi, Rwanda/Demokratická republika Kongo (4 507 m)
  • Mikeno, Demokratická republika Kongo (4 437 m)
  • Muhabura, Rwanda/Uganda (4 127 m)
  • Bisoke, Rwanda/Demokratická republika Kongo (3 711 m)
  • Sabyinyo, Rwanda/Uganda (3 674 m)
  • Gahinga, Rwanda/Uganda (3 474 m)
  • Nyiragongo, Demokratická republika Kongo (3 470 m)
  • Nyamuragira, Demokratická republika Kongo (3 058 m)

Geografie a vulkanická činnost[editovat | editovat zdroj]

Šest sopek je považováno za spící a dvě další - Nyiragongo a Nyamuragira (v překladu Náčelník) projevují činnost velmi často. Poprvé viděli Evropané výbuch sopky Nyiragongo v roce 1894. Od té doby chrlila ještě několikrát. Za největší erupci je považován výbuch z let 1938 - 1940, kdy se láva vylily až do jezera Kivu, vzdáleného 24 km. Tento obrovský výron lávy způsobil deformaci a zhroucení vrcholu Niamlagiry a zůstala zde jen kaldera 2 km široká. Pukliny v úbočích hory, kterými se otevírá, jsou charakteristickým rysem této sopky. V těchto místech potom vznikají parazitické krátery. Ty chrlily lávu v letech 1958, 1967 a 1971. Podobně impozantní kráter také dominuje vrcholu sousední Nyiragongo. Sopky zcela zásadně změnily okolní krajinu a to jak svými obrovskými kužely, ale také lávovými příkrovy a proudy. Ve dně příkopové propadliny kdysi zřejmě tekly řeky, které však přehradila proudící láva ze sopek a tak dala vzniknout jezeru Kivu. Šest zbývajících sopek bezprostředním výbuchem nehrozí. Vulkán Sabinyo ve východní části Virungy je ozdoben hned několika vrcholy a nejvyšší z nich je trojmezím Demokratické republiky Kongo, Rwandy a Ugandy.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Gorila horská

Svahy neaktivních sopek pokrývá bujný deštný prales a na vrcholech leží sněhová pole. Svahy Bisoke obývá vzácná Gorila horská. Ta je poddruhem gorily nížinné. Většina nižších oblastí je zemědělsky využívána. K typickým rostlinám vyšších poloh se řadí bambus, vřesovce, lobélie a starčky. Ve výškách nad 4 000 m nepřežívá nic kromě mechů, trav a lišejníků. V pohoří žije na 180 druhů ptáků a více než 60 druhů savců. Mezi ně patří např. buvol, prase bradavičnaté,slon, daman, levhart, cibetka, hyena či šakal.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]