Šimpanz učenlivý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Šimpanz učenlivý

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: primáti (Primates)
Čeleď: hominidi (Hominidae)
Rod: šimpanz (Pan)
Binomické jméno
Pan troglodytes
(Blumenbach, 1775)
Rozšíření šimpanze učenlivého. Barvami jsou odlišeny jednotlivé poddruhy: 1. Pan troglodytes verus, 2. P. t. vellerosus, 3. P. t. troglodytes, 4. P. t. schweinfurthii.
Rozšíření šimpanze učenlivého. Barvami jsou odlišeny jednotlivé poddruhy: 1. Pan troglodytes verus, 2. P. t. vellerosus, 3. P. t. troglodytes, 4. P. t. schweinfurthii.
Sesterský druh
šimpanz bonobo (Pan paniscus)

Šimpanz učenlivý (Pan troglodytes) je africký lidoop. Společně s bonobem je nejbližším žijícím příbuzným člověka a je mu ze všech primátů nejpodobnější. Srst má tmavou, lysé části těla bývají u některých poddruhů světlé. Dorůstá obvykle výšky 65-95 cm (šimpanz čago kolem 120 cm) a hmotnosti od 44 do 75 kg. Přestože se převážně živí rostlinnou stravou, doplňuje svůj jídelníček o termity, mravence a jiný hmyz. V některých oblastech tvoří část jeho jídelníčku i maso získané lovem (malé antilopy, kočkodani a mláďata paviánů). Samice je březí osm měsíců, rodí jediné mládě. Pohlavně dospělý je po 6–10 letech života, je velmi chytrý.

Nejbližším příbuzným šimpanze učenlivého je bonobo, s nímž tvoří společný rod. Odhaduje se, že oba druhy se oddělily zhruba před 0,8-1,8 miliony let.

Šimpanz učenlivý je intenzivně zkoumaným druhem, velmi zajímavé jsou např. kulturní odlišnosti jednotlivých tlup.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Šimpanz učenlivý je rozšířen v rovníkové Africe ve čtyřech poddruzích: Šimpanz učenlivý (Pan troglodytes) je nejbližším zvířecím příbuzným člověka. Obývá tropické deštné pralesy, husté stromové savany a křovinatou krajinu. Dokonce žije i v galeriových a horských lesích do výšky 3 000 metrů nad mořem.

I když jich žije ve své domovině zatím poměrně dost, jejich počet radikálně klesá a odhaduje se v divočině západní a východní Afriky již jen na 100 000 jedinců. Hlavním důvodem je, že je narušováno jejich přirozené prostředí.

Šimpanzi jsou zajímaví tím, že pokud se potkají dva - vítají se skoro lidským způsobem. A pokud se osobně znají, dokáží se dokonce políbit, poplácat po zádech či si dokonce podají i ruce. Dokáží si vyrobit i jednoduché nástroje, ale nikdy si je neuchovávají, ale vyrobí si pokaždé nové.

V zoologických zahradách se dožívají šimpanzi vysokého věku. Není výjimkou i dožití se skoro 50 let. Dlouho se tradovalo, že se bojí vody, ale dokáží si na ni časem zvyknout. Velmi rádi si vzájemně pečují o svou srst a díky tomu se zlepšuje i jejich případná nervozita.

Jejich potrava se skládá hlavně z rostlin, různých plodů, listí či pupenů, semen různého druhu. Mají rádi i termity, mravence, živý hmyz a dokáže se spojit dokonce i při lovu kočkodanů, mladých paviánů a nepohrdnou dokonce i malou antilopou. Samice rodí po 225 dnech březosti jedno mládě, které zůstává s matkou až do věku 8 let. Pokud šimpanze sledujete delší dobu, zjistíte, že má každý jiný obličej a nenajdete dva úplně stejné.

Takzvaný bilijský šimpanz, o němž se spekulovalo jako o novém poddruhu, či dokonce druhu šimpanze, je podle genetických analýz poddruhem šimpanze východního.

Chov v zoologických zahradách[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1950 do roku 1999 chovala šimpanze také pražská zoologická zahrada.

Kategorie Pan troglodytes ve Wikimedia Commons