Kosmanovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kosmanovití

Kosman bělovousý
Kosman bělovousý
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: savci (Mammalia)
Nadřád: placentálové (Placentalia)
Řád: primáti (Primates)
Podřád: vyšší primáti (Haplorrhini)
Infrařád: opice (Simiiformes)
Oddělení: ploskonosí (Platyrrhini)
Čeleď: kosmanovití (Callitrichidae)
Gray, 1821
Rody

Kosmanovití (Callitrichidae) je čeleď malých primátů žijících v tropických pralesích Amazonie a Střední Ameriky. Podle některých systémů jsou řazeni jako podčeleď kosmani (Callitrichinae) do čeledi malpovitých (Cebidae).[1] [2] [3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi nejmenší opičky, délka jejich těla bez ocasu je 12 až 30 cm a váží od 100 do 250 gramů. Všechny druhy jsou atraktivně zbarvené. Na prstech, kromě palců, mají místo nehtů malé drápky, proto se také nazývají drápkaté opičky. Někdy se jím říká podle velikosti marmosetky, což je odvozeno francouzského slova marmouset (malí lidé, trpaslíci).

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Jsou to všežravci, živí se převážně ovocem a dále příležitostně hmyzem, drobnými obratlovci, bezobratlými, mízou a pryskyřici které vylučují stromy a nektarem květů. Téměř celý život stráví v korunách stromů, na zem slézají jen výjimečně.

Kosmanovití mají na prsou pachové žlázy, jejímiž výměšky samci značkují svá teritoria. Samice zase ohraničují své obvody močí. Při vzájemných soubojích používají zuby méně než ostatní opice, snaží se ale svému soupeři zlomit ruku.

Žijí v párech nebo malých skupinkách, kde většinou rodí jediná vůdčí samice, podřízené samice nejsou schopné normální ovulace. Březost trvá 120 až 140 dnů, narodí se obvykle dvojčata. O mláďata se starají oba rodiče, velkou část dne je nosí na sobě zavěšené samec a samici je předává jen ke kojení. Žijí ve skupinách s mláďaty. Jestliže mladí z předchozího roku zůstávají s rodiči, přebírají péči o další potomky oni, přičemž hlavní úloha připadá samečkům. Průměrná délka života je 10 až 15 let.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V příloze CITES I jsou uvedeni tito ohrožení zástupci čeledi kosmanovitých:

Aby se zamezilo jejich prodeji na černém trhu, musí být registrováni.[5] Kosmani ale stejně nejsou vhodní domácí mazlíčci, nenaučí se čistotnosti a jsou velice náchylní k banálním lidským onemocněním, obyčejná rýma je může zabít. Chovají se v ZOO. Nejpočetnější skupinky zástupců všech těchto druhů v ČR má ZOO Jihlava.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Prohlubováním a zpřesňováním poznatků dochází ke změnám v taxonomii, vývojem se mění zatřiďování skupin zvířat do rodů, druhů nebo podruhů. Obdobná situace je i při zařazování do vyšších taxonů. Kosmanovití jsou rozděleni do více než 40 druhů které se dělí na více než 80 poddruhů. Jednou z možných příčin je to, že nežijí na celistvém území. Jihoamerické a středoamerické pralesy netvoří jednotný celek, ale jsou rozděleny výběžky And, savanami i mohutnými vodními toky. To vše jsou pro malé opičky nepřekonatelné překážky a v oddělených biotopech se postupem času vyvinuly četné rozdílné formy populace. U čeledi kosmanovitých není snadné se přesně vyznat v taxonomii.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]
  2. [2]
  3. [3]
  4. [4]
  5. [5]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DOBRORUKA, Luděk. Zvířata celého světa. Svazek 5. [s.l.] : Státní zemědělské nakladatelství, 1979.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]