Skalní kost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Skalní kost (zeleně) je u člověka součástí kosti spánkové a trvale s ní srůstá

Skalní kost (os petrosum, z řec. petra – skála[1]), též pyramida (pars pyramidalis), je lebeční kost savců, která uvnitř skrývá a chrání střední a vnitřní ucho. Je součástí chondrokrania, vznikla srůstem prootické a opistotické kosti plazů; u mnoha savců skalní kost dále srůstá se šupinovou kostí (os squamosum) ve spánkovou kost.[2][3] Skalní kost je, v souladu se svým jménem, jednou z nejtvrdších kostí v těle savců: velmi dobře odolává fosilizaci a často je při vykopávkách nacházena zcela samostatně.[4]

Lidská skalní kost je složitá struktura, která je ve styku nejen s kostí spánkovou, ale naléhá též na kost týlní a na kost klínovou (samotná skalní kost je patrná při pohledu na lebeční bázi). V těsném kontaktu s kostí skalní jsou však i různé struktury cévní, nervové a především orgán sluchu. V samotné kosti je nápadný otvor, jímž z lebky vystupuje vnitřní zvukovod.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GRAAFF, Van De. Human Anatomy. 6. vyd. [s.l.] : The McGraw−Hill Companies, 2001. S. 151.  
  2. KARDONG, Kenneth V. Vertebrates: Comparative Anatomy, Function, Evolution. 5. vyd. [s.l.] : The McGraw−Hill Companies, 2009. S. 237.  
  3. RITCHISON, Gary. Comparative Vertebrate Anatomy: Lecture Notes: III - Skeletal System II [online]. . Dostupné online.  
  4. CARRANO, Matthew T.. Amniote Paleobiology: Perspectives on the Evolution of Mammals, Birds, and Reptiles. [s.l.] : University of Chicago Press, 2006. 547 s. Dostupné online. S. 269.  
  5. ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. [s.l.] : Grada publishing, 2004. S. 150-151.