Indriovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Indriovití

Indri indri (Indri indri)
Indri indri (Indri indri)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: savci (Mammalia)
Nadřád: placentálové (Placentalia)
Řád: primáti (Primates)
Podřád: poloopice (Strepsirrhini)
Infrařád: lemuři (Lemuriformes)
Nadčeleď: lemurové (Lemuroidea)
Čeleď: indriovití (Indridae)
Burnett, 1828
Rody
Indri s mládětem (Indri indri)

Indriovití (Indridae) je čeleď nejprimitivnějších primátů, má tři rody: avahi (Avahi), indri (Indri) a sifaka (Propithecus). Někdy vědecký název čeledi Indridae je uváděn jako Indriidae.[1][2]


Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi endemity, vyskytující se na Madagaskaru. Žijí ve vlhkých i suchých tropických lesích, galeriových lesích i subtropické savaně. Obývají jak rozlehlé pralesní oblasti, tak i osamocené zbytky lesů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to poloopice s dlouhou srstí, která může být barvy bělavé, načervenalé až po šedou a černou. Kulaté ušní boltce jsou malé a zakryté srstí. Zadní končetiny s protistojným palcem jsou asi o třetinu delší a silnější než přední se štíhlými dlouhými rukama a prstynehty. Mají zbytky po bláně spojující hrudník s předními končetinami a umožňující klouzavý let při skocích. Mají uzpůsobené oči pro noční vidění, zažívací ústrojí má zvětšené tlusté i slepé střevo pro zlepšení trávení rostlinné potravy, kterému napomáhají také výkonné slinné žlázy.

Velikostně jsou značně rozdílní. Zástupce rodu avahi je veliký asi jen 30 cm a váží okolo 1 kg, indri naopak měří až 1 m a váží okolo 10 kg, což je největší s poloopic. Rody avahi a sifaka mají ocasy dlouhé zhruba jako tělo, kdežto rod indri má z ocasu jen pahýl. U indriů a sifaků jsou samice o něco větší, u avahiů pohlavní dimorfismus není patrný.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Indriovití jsou vegetariáni, jejich hlavní potravou jsou listy, čerstvé výhonky, plody, semena a květy, pro doplnění živin okusují kůru stromů nebo lížou jíl. Krmí se prakticky po celý den, mezi jídly však mají časté přestávky pro strávení objemné nevýživné stravy.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Poloopice rodu avahi jsou noční, kdežto indri a sifaka jsou denními živočichy. Všechny druhy žijí na stromech, ačkoliv příležitostně se pohybují i po zemi krátkými kroky po zadních končetinách se zdviženými předními. Na zem sestupují za lákavou krmi nebo pro přesun za potravou do jiné oblasti. Ve větvích stromů se pohybují velice rychle, umí dobře skákat, odrážejí se a dopadají na zadní končetiny. Dokáži dobře šplhat i po svislém kmeni a následně bočně odskočit na jiný kmen nebo větev (tzv. vertikální lpění a skákání).

Avahiové a indriové se zdržují v menších skupinkách po 2 až 5 jedincích, kdežto sifakové tvoří asi 10 členné skupiny. Svá u¨území si označují pachovými žlázami, které samice mají u řitního otvoru a samci na hrudi, tyto pachové signály také informují o připravenosti k rozmnožování i postavení jedince ve skupině. Spolu také jednotlivé druhy komunikují akusticky a to jak v rodinných skupinách, tak i při střetu s cizími.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Indriovití žijí monogamně po mnoho let. Samice mají estrální cyklus krátký, asi jen 10 až 36 hodin, tehdy jim oteče a zrůžoví okolí pohlaví. Páří se většinou v prosinci nebo v lednu. Po čtyř až pětiměsíční březostí, většinou na konci období sucha, vrhne samice jedno mládě o hmotnosti asi 0,2 % hmotnosti matky. Rodí se plně osrstěné a je schopno se na matku zavěsit, ta ho kojí asi pět až šest měsíců. Pohlavní dospělosti dosahují asi po 3 až 5 létech života, pak většinou odcházejí z rodinných skupin a zakládají nové.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Podle IUCN jsou považováni za:

sifaka Deckenův, sifaka malý,

avahi Cleesův, avahi západní, indri indri, sifaka Coquerelův, sifaka černohlavý, sifaka Milne-Edwardsův, sifaka Tattersallův, sifaka velký,

sifaka bílý, sifaka Perriersův.[3]

Místní obyvatelé indriovité nezabíjejí, vzhledem k výrazu jejich obličeje a ruce podobné lidské je považují za příbuzné svých předků. Jsou ale ohrožováni rychlým úbytkem přirozených biotopů. Menší druhy a mláďata jsou lovena cibetkovitou šelmou fosa nebo jestřáby.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

rod avahi (Avahi) Jourdan, 1834

rod indri (Indri) É. Geoffroy et G. Cuvier, 1796

rod sifaka (Propithecus) Bennett, 1832

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Indridae ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.answers.com
  2. www.savci.upol.cz
  3. www.iucnredlist.org

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DOBRORUKA, Luděk. Zvířata celého světa. Svazek 5. [s.l.] : Státní zemědělské nakladatelství, 1979.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]