Sifaka malý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Sifaka malý

Dvojce sifak v Madagaskarském tropickém lese
Dvojce sifak v Madagaskarském tropickém lese
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: primáti (Primates)
Podřád: poloopice (Prosimiae)
Čeleď: indriovití (Indridae)
Rod: sifaka (Propithecus)
Druh: sifaka malý (P. verreauxi)
Binomické jméno
Propithecus verreauxi
A. Grandidier, 1867
Propithecus verreauxi range map.svg

Sifaka malý (Propithecus verreauxi), známý též pod názvy Verreauxův, bílý nebo žlutooký, je středně velká poloopice a známý zástupce čeledi indriovitých (Indridae). Vyskytuje se pouze v západní a jižní části Madagaskaru, kde obývá širokou paletu lokalit od vlhkých tropických lesů až po suché západní listnaté lesy a trnité pouště a buše.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Délka těla se u tohoto druhu pohybuje mezi 43-45 cm, délka ocasu mezi 56-60 cm a hmotnost obvykle nepřesáhne více jak 5 kg. Má hustou, hebkou nejčastěji bílou až nažloutlou srst s hnědočernými ploškami na obličeji, temeni a na vnitřní straně končetin. Stejně jako ostatní sifaky má zvláště dlouhé a silné zadní končetiny a dlouhý ocas, který využívá k udržování rovnováhy při mocných skocích z jednoho stromu na druhý. Skoky se pohybuje nejen na stromech, ale také na zemi.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Žije v menších skupinách tvořených třemi až třinácti jednotlivci, které vede jeden dospělý samec. Jedna skupina vlastní teritorium o rozloze zhruba mezi 1 až 9 ha, které značí jak samci, tak samice. Je to společenské zvíře, které si často hraje s ostatními členy skupiny. Dorozumívá se nejrůznější škálou posunků, zvuků, pokřiků, zvláště při varovném signálu a hašteření o teritoria se ozývá nápadným zvukem znějící jako „si-fa-ka“, podle kterého dostal i svůj název. Za potravou, kterou tvoří především listy, plody, květiny a kůra, se vydává ráno a navečer, během nejslunečnější části dne odpočívá v korunách stromů.

Období páření trvá od ledna do března. Během tohoto období se samci toulají mezi skupinami a soupeří o potravu, samice a území. Samice je březí po dobu 131 až 160 dnů a rodí jediné téměř neosrstěné mládě. První 3 až 4 týdny se mládě drží na břiše matky, kde pravidelně saje mateřské mléko. Po dosažení této věkové hranice se pomalu přemisťuje na záda matky, odstaveno je ve věku 5 až 6 měsíců a plně nezávisle je zhruba o měsíc později. Pohlavní dospělosti dosahuje zhruba ve věku tří let a v zajetí se může dožít i více jak 23 let.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V současné době je sifaka malý ohrožován především masivní ztrátou přirozeného biomu a dříve, v mnoha lokalitách i dnes, zvláště lovem kvůli své kožešině. V Červeném seznamu IUCN je zařazen do kategorie zranitelných druhů[1] a v CITES jej nalezneme v příloze I. Pozitivním faktem je, že jde o často chované a oblíbené zvíře v zajetí po celém světě.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Rozlišujeme celkem 5 poddruhů:[2]

  • Propithecus verreauxi coquereli
  • Propithecus verreauxi coronatus
  • Propithecus verreauxi deckeni
  • Propithecus verreauxi majori
  • Propithecus verreauxi verreauxi

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Verreaux's Sifaka na anglické Wikipedii.

  1. http://www.iucnredlist.org/search/details.php/18353/all
  2. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id32052/