Dželada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Dželada

Samec
Samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: primáti (Primates)
Podřád: opice (Haplorhini)
Čeleď: kočkodanovití (Cercopithecidae)
Rod: dželada (Theropithecus)
I. Geoffroy, 1843
Binomické jméno
Theropithecus gelada
(Rüppell, 1835)
rozšíření dželady
rozšíření dželady

Dželada (Theropithecus gelada), známá též pod názvem dželada hnědá nebo pavián dželada, je velká starosvětská opice blízce příbuzná paviánů, ke kterým bývá často přiřazována,[1] a jediný žijící zástupce rodu Theropithecus obývající vysoko položené horské plošiny a horské louky na území Etiopie a Eritree.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Charakteristickým znakem pro tento druh je holá prsní růžová ploška, která je u samců výrazněji zbarvena než u samic a kterou lemuje světle zbarvená srst. Samci jsou celkově nápadnější než samice, mají hnědočernou srst v mnoha odstínech, nápadně zbarvený obličej, dlouhé licousy po stranách hlavy směřující dozadu a nahoru a na krku, a na ramennou mohutnou hřívu, která sahá u starých samců téměř k zemi. Samice jsou obvykle čistě tmavě hnědé. Průměrná délka těla se pohybuje mezi 70-74 cm a hmotnost kolem 19 kg. Samice jsou také výrazně menší a lehčí než samci a mají kratší ocas, který u samců může měřit i více jak 55 cm a který je na konci zakončený střapcem z dlouhých žíňovitých chlupů. Sedací mozoly dželadě umožňují sedět na kamenité podložce poměrně dlouhé časové období bez větších problémů.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Samice

Dželada je zemní primát s denní aktivitou výborně přizpůsobený k životu v chladnějších, horských podmínkách. Většinu dne tráví na horských loukách, kde v sedě vyhledává pouze rostlinnou stravu, jejíž obsah se mění podle období. V období dešťů dává přednost čerstvým zeleným částem rostlin, plodům a květům, v období sucha se spokojí se semeny, trávou nebo hlízami. Má jako jeden z mála primátů skvěle vyvinutý palec, přizpůsobený k rychlému uchopení a následnému trhání rostlin. Žije v menších skupinách tvořených jedním dospělým samcem, několika samicemi a mláďaty. Tyto skupiny se v období sucha spojují a občas tvoří i více jak 100 člennou skupinu. Mladí samci žijí v několika členném stádu. Samci dželad nejsou územní a na jedné pastvině se může pást hned několik oddělených skupin. Dorozumívají se širokou škálou posunků, např. ceněním zubů, trháním hlavou, ale i výraznými hlasovými projevy.

Dželada se může rozmnožovat zpravidla po celý rok, ačkoli se rodí nejvíce mláďat v období dešťů. Obou pohlavím se v období páření prsní růžové plošky výrazně zviditelní a samicím se i výrazně zvětší genitální oblast. Samice je březí po dobu 5 až 6 měsíců a rodí jediné mládě, které je na ni závislé po dobu 12 až 18 měsíců. Samec se pravděpodobně na rodičovské péči nepodílí. Samice dosahují pohlavní dospělosti ve čtyřech letech života, samci téměř o dva roky později.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V současné době se počet volně žijících dželad odhaduje na 50 000 - 60 000 jedinců.[2] Největší nebezpečí pro ni představuje lov a ztráta endemických lokalit, která ji nutí obývat jen vysoko položené oblasti, kde se vyskytuje i pavián anubi (Papio anubis), u kterého spolu s dželadou dochází často k vzájemnému křížení.[2]

Kam do Zoo[editovat | editovat zdroj]

V ČR můžeme spatřit v Zoo Brno a v ZOO Zlín.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

U dželady rozeznáváme celkem dva poddruhy:

  • Theropithecus gelada gelada
  • dželadu východní (Theropithecus gelada obscurus)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gelada na anglické Wikipedii.

  1. Goodman, M., et al. (1998). "Toward a phylogenetic classification of Primates based on DNA evidence complemented by fossil evidence". Molecular Phylogenetics and Evolution 9: 585-598.
  2. a b http://www.bbc.co.uk/nature/animals/features/152gelada.shtml

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]