Příušnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Příušnice
lat. Parotitis epidemica
Mumps PHIL 130 lores.jpg
Dítě s projevy příušnic
Základní údaje
Původce: virus příušnic
Přenos: kapénkově
Inkubační doba: 19 dní[1]
Klinický obraz: horečka, zánět a zduření příušní slinné žlázy
Očkování: MMR vakcína
Statistické údaje
Klasifikace a externí odkazy
MKN-10: B26.
MedlinePlus: 001557

Příušnice (lat. parotitis epidemica, parotitida) infekční onemocnění, kterým může onemocnět prakticky každý člověk. Nejčastěji se však objevuje v dětském věku (zpravidla od 2 let věku). Nemoc se šíří podobně jako běžná chřipka, např. kapénkovou infekcí, její inkubační doba činí 12 až 21 dnů. Nemoc napadá příušní slinné žlázy, které se nacházejí mezi dolní čelistí a ušním lalůčkem v příuší (odtud pak pochází český název této nemoci), zde se také nemoc projevuje otoky a bolestivostí. Ne vzácně se však nemoc může manifestovat i v jiných orgánech, zvláště pankreatu, CNS a ve varlatech (Repetitorium prakt.lékaře, Schettler, Galén, 1995).

Onemocnění příušnicemi způsobuje Paramyxovirus. Nejúčelnější obranou proti tomuto onemocnění je očkování vhodnou vakcínou.

Klinické příznaky[editovat | editovat zdroj]

Inkubační doba příušnic je 15-24 dní, průměrně 19 dní.[1] Mezi klinické projevy patří horečka (někdy i vysoká) a parotitida, neboli zánět příušní slinné žlázy, který se projevuje bolestivostí, zarudnutím a zduřením, obvykle nejprve na jedné straně. Děti si často stěžují na „bolest ouška“ a bolest při jídle a pití. Průběh onemocnění je obvykle mírný a projevy spontánně vymizí. Někdy může onemocnění provázet přechodná jednostranná hluchota. Nemocný je infekční sedm dní před a sedm dní po otoku slinné žlázy.[1]

Komplikace[editovat | editovat zdroj]

Mezi vzácné komplikace příušnic patří virová meningitida a encefalitida, která se projevuje bolestmi hlavy, fotofobií, zvracením a ztuhlostí krku (projev meningeálního dráždění). Mezi velmi vzácné komplikace patří zánět varlete, orchitis, obvykle jednostranný.[1] Zánět varlete se projevuje spíše u nemocných po pubertě, a může mít závažné následky v podobě atrofie varlete (u postižení obou varlat i sterility). U dívek po pubertě a u žen se vzácně vyskytuje i oophoritis (zánět vaječníku). Další (vzácnou) komplikací může být pancreatitis (zánět pankreatu, který se projevuje bolestmi v nadbřišku, zvracením (Repetitorium prakt.lékaře, Schettler, Galén, 1995).

Očkování[editovat | editovat zdroj]

Povinné očkování se provádí od r. 1987 V rámci pravidelného očkování se podává MMR vakcína od roku 1995, která obsahuje oslabené viry spalniček, příušnic a zarděnek. První dávka se podává po patnáctém měsíci věku dítěte a přeočkování se provádí za 6 až 10 měsíců po provedeném základním očkování. [2]

Epidemie[editovat | editovat zdroj]

V České republice se epidemie objevuje ve 2-5letých intervalech bez větších komplikací.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d LISSAUER, Tom; CLAYDEN, Graham. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vyd. Spain : Elsevier, 2007. ISBN 978-07234-3398-9. S. 227.  
  2. Vakcíny.net [online]. [cit. 2009-07-20]. Dostupné online.  
  3. http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-1998-2007-absolutne

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LISSAUER, Tom; CLAYDEN, Graham. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vyd. Spain : Elsevier, 2007. ISBN 978-07234-3398-9.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.